Veverka, Miroslav: Evoluce svým vlastním tvůrcem

Neviditelný pes | 11. 6. 2013 | Petr Andrle

On tam ten Bůh je vlastně také

V životě jsem nějakou tu knihu napsal a také vydal. Avšak situaci, do které se jednoho krásného dne dostal majitel vydavatelství Prostor, pan Aleš Lederer, tu si nedovedu představit ani v nejbujnější fantazii.

Zvažte sami. Otevřou se dveře a vejde třiaosmdesátiletý muž, toho času důchodce, vzděláním právník, dřívějším povoláním soudce, který vám sdělí, že hodlá ve vašem nakladatelství vydat svoji prvotinu. Ta se týká především toho, jak miliardy let vznikal svět, v němž žijeme. Kniha, kterou autor psal celých sedm let, bude dost objemná, odhadem asi pět set stran. Mezi námi, nevím, jestli to tak přesně bylo, ale mohlo to tak vypadat. A co udělal pan Lederer? On tu knihu zcela jednoduše vydal! A to navzdory tomu, že má zkušenosti s vydáním téměř čtyř set publikací.

Už je ve všech knihkupectvích a jmenuje se "Evoluce svým vlastním tvůrcem" s podtitulem "Od velkého třesku ke globální civilizaci". Jako autor je uveden Miroslav Veverka, který se narodil v roce 1927, vystudoval práva, byl soudcem a dosud publikoval statě charakteru kriminologického. A nyní se rozhlédl po vesmíru a napsal nám, co si o něm myslí nejen on, ale například také stovky vědců, většinou nositelů Nobelových cen. Pan Veverka si s nimi podivuhodně rozumí. Skládá jejich poznatky jako puzzle a nedivím se, že učaroval i panu Ledererovi.

Učaroval i jiným. Minimálně třem lektorům této knihy, jejichž vědecká erudice jest všeobecně známa a ceněna. RNDr. Jiří Grygar, CSc., napsal, že "šíře záběru autora bere dech a celkové pojetí je alespoň z mého pohledu jedinečné". Prof. PhDr. Miroslav Petříček, CSc., rovněž nešetří chválou. "Šíře jeho zájmů a znalostí je obdivuhodná". Prof. RNDr. Václav Pačes, DrSc., je věcný: "Miroslav Veverka dokázal obsáhnout a zpracovat v jednom svazku velmi širokou tematiku. Doufám, že tento integrující text mnohé zvídavé čtenáře zaujme."

Mezi námi, mě zaujal velice. Nemohu tu knihu popsat, to by bylo strašně dlouhé. Mohu se pouze svěřit s tím, co jsem cítil při jejím čtení. Čte se jako detektivka. I když u detektivek nemusím dělat to, že se vracím několikrát k předchozím kapitolám, abych pochopil ty následující. V této knize jsem to tak dělal, a rád. Před tím, než jsem otevřel první stránku, tak jsem si knihu pořádně prohlédl. Formát A5 má 575 stran. Slovníček na konci má 38 stran a minimálně polovina hesel v něm mi nic, ale vůbec nic neříkala. Obsah knihy je uveden sice pouze na dvou stranách, leč pokud si ho přeložíte do své češtiny, hodně se poučíte. Kniha je jinak napsána česky, srozumitelně a senzačně. Nacházel jsem si neustále nejrůznější důvody, proč musím tu či onu práci odložit a – číst. Po přečtení jsem ji sice zařadil do knihovny, ale cítím drobné svrbění, jdu-li kolem ní. Vrhnu se na ni jistě nejméně ještě jednou. Nu a to je asi tak všechno.

Vlastně nikoli. Jak jsem se tak několikrát vracel k jednotlivým předchozím kapitolám, přistihl jsem se, že přece jenom něco hledám. Uvnitř vysvětlení všech pohybů vesmíru až k naší dnešní současnosti mi stále něco scházelo. Byl to Bůh. O něm v knize ani zmínka. Vše vysvětleno vědecky. Tak úžasný autor by se měl znát s Bohem, říkal jsem si. Až posléze se mi vybavil poměrně málo známý text zakladatele kvantové teorie Maxe Plancka (1858-1947), nositele Nobelovy ceny z roku 1928. Mimochodem, autor Miroslav Veverka tohoto úžasného vědce pochopitelně také několikrát cituje.

Max Planck ovšem mimo jiné napsal:

"Nejstarší užitá přírodní věda a medicína byla v rukou kněží a hlavními vědeckými pracovníky ve středověku byli mniši. Později, když se kultura zjemňovala a rozvětvovala, rozcházely se cesty podle různosti cílů, jimž slouží náboženství a věda. A tak jako vědění a schopnost se nedá nahradit světovým názorem, tak ani správný postoj k mravním otázkám se nedá vyvodit z čistě rozumového poznání. Ale ty dvě cesty se nerozcházejí, nýbrž jdou souběžně a spojují se v dálném nekonečnu u téhož cíle. Uvažování věřícího Bohem začíná, uvažování fyzika Bohem končí."

Tak vidíte. Mým předchozím uvažováním jsem se málem rouhal. Jenže opravdovým rouháním by bylo, kdybyste si tuto knihu nepřečetli. Trpěli byste totiž. Stále by vám něco sházelo a nevěděli byste co. Miroslav Veverka nám to nezištně nabídl. Bůh tam pochopitelně je. Autor si ho však nevšímá. Nemá čas. Je doslova unesen tím, co se dělo před miliardami let, i tím, co se stalo včera. Konec konců, není profesí fyzik, aby Bohem končil.