Hamannová, Brigitte: Hitlerův ušlechtilý Žid

HN.IHNED.CZ | 24. 1. 2013 | Ivan Malý

Ďáblovo slitování

KNIHA RAKOUSKÉ HISTORIČKY LÍČÍ PŘÍBĚH, JAKÝ NEMÁ OBDOBY. ŽIDOVSKÝ LÉKAŘ SE STAL HITLEROVÝM CHRÁNĚNCEM A PŘEŽIL.

Snad žádná seriózní kniha nepředstavuje Adolfa Hitlera jako milého a citlivého muže. Hitlerův ušlechtilý Žid rakouské historičky Brigitte Hamannové však ano. Autorka použila životní příběh Eduarda Blocha – židovského lékaře pocházejícího z Čech – jako učebnici k výkladu nejtemnějších částí středoevropské historie.

Hamannová zde navazuje na svou dřívější knihu nazvanou Hitlerova Vídeň – Diktátorova učednická léta, která se stala doslova kánonem. Tam však Hitlerův příběh začíná v místech, kde je v Ušlechtilém Židovi přerušen.

Po Praze jen s revolverem

Komplikované dějiny střední Evropy Hamannová vypráví na půdorysu života Eduarda Blocha (1872-1945), který vyrůstal na schwarzenberském panství v jižních Čechách a v roce 1891 přišel za univerzitním studiem do Prahy. Jeho příběh napsala autorka na základě různých archivních materiálů a v knize odkrývá spletité problémy rakousko-uherské monarchie. Původním Blochovým snem bylo studovat historii, ale nejisté vyhlídky k získání místa gymnaziálního profesora (nota bene jeho židovský původ) ho po zralé úvaze přivedly ke studiu medicíny.

Paradoxně však na svá vysokoškolská léta v Praze, kterou láskyplně nazýval matkou židovstva, nevzpomínal v nejlepším. V devadesátých letech devatenáctého století vrcholily spory mezi Čechy a pražskými Němci, které se velmi často odehrávaly i na ulici. Strach a dobový antisemitismus přinutil Blocha nosit na svou ochranu dokonce revolver.

Naopak maloměstský Linec, kam Bloch přesídlil, mu učaroval. Oproti bouřlivé Praze si v něm připadal bezpečně. Linec se stal pro Blocha osudovým městem. Založil si zde lékařskou praxi, oženil se a v roce 1907 léčil pacientku, kolem které se točí osudová zápletka knihy.

Touto ženou byla Klára Hitlerová, matka Adolfa Hitlera, která si stěžovala na bolesti v hrudi a požádala o důkladné vyšetření. Jeho výsledkem byla diagnóza zhoubného rakovinového nádoru. Bloch své pacientce vyjednal okamžitou operaci, která jí nepochybně prodloužila život, a stal se nejen jejím ošetřujícím lékařem, ale i lékařem celé její rodiny. Osmnáctiletý Adolf Hitler zůstal Blochovi navždy vděčný za péči, kterou věnoval jeho trpící a umírající matce.

Vypravěčský talent Brigitte Hamannové je značný, a text se tak notně vzdaluje běžně pojímanému výsledku vědecké práce, takže se doslova čte jedním dechem. Množství informací i mnohovrstevnatost sdělení čtenář vstřebává překvapivě snadno.

Když první světová válka rozmetala podunajskou monarchii a na jejích troskách vyrostly nástupnické státy, stal se Bloch občanem Rakouské republiky. Zlatý věk jistot byl pryč. Z doby, kdy se – slovy Stefana Zweiga – zdálo, že je vše založeno pro dlouhé trvání a nejvyšší zárukou této stálosti je stát sám, nezbylo nic. Eduard Bloch tak vyplnil svůj život prací, byl znám jako obětavý lékař chudých.

Konec bezčasí

Tato doba bezčasí vydržela dvacet let. V březnu 1938 Němci obsadili Rakousko, a vlády nad ním se tak ujal německý kancléř – bývalý milý mladý muž z Lince, Adolf Hitler.

Nadešla nejdramatičtější, čtenářsky velice zajímavá etapa života Eduarda Blocha. Před samotným Blochem rány osudu jako by uhýbaly, před jeho přáteli ze židovské obce, jeho vzdálenými příbuznými, však nikoli. A tak se Blochův život pomalu vyprazdňoval s tím, jak mizela z jeho života další a další židovská jména.

Bylo mu zakázáno přijímat jiné než židovské pacienty. Koho však léčit, když z dřívější linecké židovské komunity již nezbyl téměř nikdo. Eduard Bloch se stal chráněným Židem ve velkoněmecké říši. Stal se Židem pod ochranou gestapa. I on se nakonec pod tlakem hrůz, které byly páchány na židovském obyvatelstvu, rozhodl k útěku. Získal potřebná víza a přes Lisabon odjel do USA. Při odjezdu z Lince mu ještě úředník gestapa vyjednal bezproblémový odchod ze země.

Příběh tak zdánlivě končí. Eduard Bloch vystoupil v New Yorku téměř s prázdnou kapsou a jedinou devízou, vzpomínkou na Adolfa Hitlera, ďábla, který pro něj navždy zůstal milým a citlivým chlapcem. Vzpomínkou, kterou v roce 1941 šokoval Američany.