Close

Vice výsledků

Generic selectors
Přesná shoda
Vyhledat v názvu
Vyhledat v anotaci
Post Type Selectors
product
Filtrovat dle žánru
Ohlasy médií

Ferrante, Elena: Geniální přítelkyně

webmagazin.cz | 7. 2. 2017 | rubrika: Literatura| autor: Stanislav Polauf

Jméno spisovatelky Eleny Ferrante českým čtenářům zatím mnoho neřekne. GENIÁLNÍ PŘÍTELKYNĚ je její druhý román vydaný u nás. Přitom je spisovatelka světovou kritikou řazena mezi největší žijící italské autory. Týdeník Time ji dokonce v loňském roce zařadil mezi 100 nejvlivnějších lidí světa.

Paradoxem této slávy spisovatelky, která dokázala oslovit i jinak chladnou americkou čtenářskou obec (GENIÁLNÍ PŘÍTELKYNĚ se zde prodalo přes milion výtisků), je skutečnost, že jméno je pseudonym a nikdo neví, kdo se pod ním skrývá. Byly různé pokusy odhalit tajemství její osoby. Naposledy se uvádí, že jde o překladatelku Anitu Raja, ale to pro hodnocení jejich knih není až tak podstatné. Ona sama písemně odpověděla jedné redaktorce: „Ptejte se mě, na co chcete, a já vám odpovím. Ale nikdy vám neřeknu pravdu, tím si můžete být jistá.“

Když se začtete do prvního dílu tetralogie GENIÁLNÍ PŘÍTEKYNĚ zpočátku můžete mít pocit, že jde o typicky ženskou četbu. Vypravěčka Elena Grecová (Lena) vzpomíná na léta svého dětství, mládí a dospívání, která prožila v chudé neapolské čtvrti Luzzatti. Od mala se dost nepříjemně izoluje od spolužáků a jedinou kamarádkou jí je Lila Cerullová z rodiny místního švece – „geniální přítelkyně“. Vztah těchto dvou dívek je zobrazen v plné upřímnosti a s detaily, jaké může poznat jen citlivá ženská duše. Ač jsou obě dívky zcela jiné – nebo možná právě proto – je spojí nerozlučné přátelství, které sice prochází různými úskalími, malými nedorozuměními či dočasnou nevraživostí, ale ve svém výsledku je silným citovým poutem, které silně ovlivňuje život obou přítelkyň.

Elena na sebe v první osobě prozradí hodně a neušetří nás ani intimních záležitostí dospívající dívky. Ovšem tím, jak vypráví o své kamarádce Lily, naznačí také detaily, podrobnosti i intimnosti o vývoji své přítelkyně od nehezkého hubeného a protivného vyžlete až k suverénní oslnivé krasavici. A je to právě Lily, jejíž vývoj je v centru pozornosti autorky – dívka se základním vzděláním, ale s neobyčejnou inteligencí (skoro se nechce věřit, že jen tak sama bez učitele zvládla italštinu a řečtinu) se výrazně liší od svých vrstevníků a zjevně se dokáže vymanit z těsného krunýře společnosti nižší vrstvy neapolské společnosti. Ta je charakterizována v řadě dalších postav – od rodičů až po chlapecké kamarády v někdy až poněkud nepřehledné mozaice osudů, příběhů a zážitků, v nichž se projevuje ten pravý – a z filmů dobře známý – italský temperament, který žádnou křivdu nenechá bez pomsty.

Příběhy obou dívek, napsané velmi podrobně a se spoustou detailů, nejsou tím jediným cenným na této knize.  Přímo vás uhrane zachycení padesátých let v této části Itálie, atmosféra, v níž ještě dožívají válečná traumata, ale kdy se začíná rodit nová třída podnikatelů ale i dělníků. Škoda, že dnešní čtenář nemůže znát italské neorealistické filmy  – drsné, ale pravdivé výpovědi o poválečné Itálii natáčené v poloamatérských podmínkách přímo na ulicích. Neopakovatelný kolorit tehdejší doby, v níž šlo mnohým doslova jen o přežití, jak ho vyjádřily třeba snímky jako Země se chvěje, Zloději kol, Umberto D až třeba po Zázrak v Miláně,  jakoby po letech ožil v románu Eleny Ferrante. Nejen ožil, vy jej přímo při čtení cítíte a bezprostředně se vás dotýká, k čemuž přispěje i geniálně zvolená ilustrační fotografie na obálce. Zde je základ spisovatelčina mistrovství, v tom je důvod, proč je GENIÁLNÍ PŘÍTELKYNĚ silné, přesvědčivé a čtenářsky působivé dílo.

Je pravda, že v prvním dílu tetralogie jsou mnohé další skutečnosti, příznačné pro rozmach italské společnosti po konci padesátých let zatím jen naznačeny – růst mafiánského podhoubí ale i sebeuvědomování dělnické třídy ve sporech mezi camorristy  (členy neapolské mafie, obdoby sicilské Cosa Nostry) a komunisty. Počkejme si na další tři díly tetralogie, kde se tato linie jistě rozvine – a připomene – když už jsme zvolil příměr s kinematografií – taková díla jako Felliniho Darmošlapy či Rosiho Salvatore Giuliano nebo Ruce nad městem. Lze předpokládat, že Elena Ferrante dotáhne svoji tetralogii od padesátých let až k dnešku a zobrazí tak všechny podstatné společenské i politické zvraty v Itálii druhé poloviny dvacátého století.

Z čtenářského hlediska je třeba ocenit mimořádné množství detailně odpozorovaných situací běžného každodenního života, citlivé zachycení nelehkého dětství a dívčího dospívání, mimořádnost vztahu obou dívek s jejich vzájemným ovlivňováním i zachycení sociálního pozadí doby. Možná že při sledování osobního, společenského i lidského vývoje Lily tak trochu zanikl osobní rozvoj vypravěčky Eleny. Další postavy románu – kamarádky, chlapci s nimiž vyrůstají, rodiče – jsou někdy jen načrtnuty a nebýt na začátku uvedeného „seznamu postav“ byste se v nich možná ztratili.  V závěru, kdy se připravuje Lilina svatba, se pří stává dosti předvídatelným a někoho možná začne unavovat autorčina mnohomluvnost. To jsou ale jen detaily na jistě nadprůměrném (nikoli však geniálním) díle italské anonymní autorky, která v současnosti překvapuje literární obec jak doma, tak i v nejméně třiceti zemích světa, kde byla dosud přeložena (včetně Číny a Indie). Brzy se dočkáme i filmového zpracování v podobě televizního seriálu.

http://www.webmagazin.cz/index.php?stype=all&id=15856
 

Přidat komentář

Your email address will not be published. Required fields are marked *