Auster, Paul: Muž ve tmě

Ikarie | 26.6.2009 | rubrika: Vivisektor | strana: 57 | František Ryčl

Z REALITY DO REALITY

Starý muž, kdysi slavný literární kritik August Brill, po nehodě ochrnutý, leží v posteli zavalen tmou noci a ještě víc tmou beznaděje a nemůže spát. Začne si vymýšlet příběh. Příběh začíná v hluboké jámě, ve které se z bezvědomí probere muž jménem Owen Brick. Na sobě má poněkud zvláštní vojenskou uniformu, i když on přece nikdy voják nebyl: žije se svou manželkou v New Yorku, živí se tím, že vystupuje na večírcích jako iluzionista. Má klidný, spořádaný život, do kterého tato jáma ani uniforma nepatří. Když ho konečně z jámy vytáhnou, situace se zkomplikuje ještě víc. Brick zjišťuje, že je v jiném světě, než který znal. Datum sedí, je začátek jednadvacátého století, ale realita je jiná. Spojené státy americké jsou uprostřed občanské války, konflikt Severu a Jihu opět ožil v podobě strašné, vyvražďovací války. Všude bída, podezíravost, násilí. Brick má na sobě uniformu Jižanů, navíc se dozví, že má být pověřen misí, kterou může vykonat jen on. Právě proto, že je z jiného světa. On, zcela mírumilovný člověk, se má stát vrahem.
Musí zabít starého invalidu Augusta Brilla, protože právě ten je příčinou neštěstí Brickova i všech ostatních účastníků této války: on si tuto strašnou situaci vymýšlí.
Až přestane, hrůza skončí…
I kdyby se mohlo zdát z předchozí rekapitulace, že kniha Paula Austera bude další ze sci-fis tematikou paralelních dějin, není to tak jednoduché. Paul Auster si v Muži ve tmě pohrává s motivy a postupy fantastické literatury, ovšem současně zůstává stát pevnýma nohama v našem skutečném světě.
Příběh Owena Bricka není jediný, který se v tomto románu vypráví. Je součástí celého alba situací, které jsou dokladem divnosti a často fantastické neuvěřitelnosti směrů vývoje tohoto světa. Owen prožívá absurdní přechod z jedné reality do druhé. Je to však opravdu „pouhá“ fantastika? Třeba je přechodem do absurdní „fantastiky“ jakékoli náhlé vytržení z pokojné každodennosti do osobně neuvěřitelného světa násilí, který v každodenním životě vnímáme jako mediální obrazy, konejšivě vysvětlované a uhlazované novinářskými mudrlantsky zasvěcenými nebo hospodsky cynickými komentáři, nebo prostě jen jako křiklavě dráždivou bulvární senzaci. Přes filtr anonymity médií vnímáme akční hollywoodskou vyvražďovačku i dokumentární záběr popravy neznámého člověka jako stejný „hustý nářez“ -je to zachycený obraz, informace, prchavý vzruch, ale ne opravdová poznaná skutečnost. Z televizní obrazovky jsou vraždící ufoni a teroristé téměř zaměnitelní. Ale když se z diváků staneme účastníky, přecházíme do nové reality. Absurdní, neuvěřitelné. O tom je Austerův román.
Ne, Paul Auster nepíše klasickou fantastiku a ani tentokrát neudělal výjimku. Muž ve tmě je brilantní skládanka z příběhů vymýšlených, vyprávěných, filmových i žitých. Přechody mezi nimi jsou velmi volné. Na krok od sebe jsou příběhy směšné, trapné i strašné, rodinné i válečné.
Jedna z nejstručnějších charakteristik sci-fiříká, že je to obraz světa, kde „něco je jinak“.
Auster poukazuje na to, že v dnešním „podivném světě“ je každou chvíli něco jinak. Že ustavičně kloužeme z reality do reality. Proto jeho román považuji za hodný zmínky v tomto specializovaném časopise.

(Paul Auster: Muž ve tmě. Přel. Jan Jirák. Obálka Jiří Turek. Praha, Prostor 2009. 168 s. 280 Kč) hodnocení: **** František Ryčl