Generic selectors
Přesná shoda
Vyhledat v názvu
Vyhledat v anotaci
Post Type Selectors
product
Filtrovat dle žánru
Ohlasy médií
Close
Generic selectors
Přesná shoda
Vyhledat v názvu
Vyhledat v anotaci
Post Type Selectors
product
Filtrovat dle žánru
Ohlasy médií

Uspořádání světa

Státní zájmy, konflikty a mocenská rovnováha

Henry Kissinger

397 

Vlivný politolog, historik a bývalý ministr zahraničí Spojených států předkládá ve své nejnovější práci mnohostranný, historickými a politickými souvislostmi podložený pohled na řád světa.

 

Vyšlo též jako e-kniha.

Není skladem

Překladatel: Martin Pokorný
Originální název: World Order
Počet stran: 400
Rok vydání: 2016
ISBN: 978-80-7260-335-0 Kategorie: , ,

Vlivný politolog, historik a bývalý ministr zahraničí Spojených států předkládá ve své nejnovější práci z roku 2014 mnohostranný, historickými a politickými souvislostmi podložený pohled na řád světa. Ukazuje, že kořeny současného uspořádání mezinárodních vztahů byly poprvé zformulovány v západní Evropě téměř před čtyřmi staletími na mírové konferenci v německém Vestfálsku. Mír po třicetileté válce tehdy odrážel pragmatické vyrovnání s realitou a byl založen na společenství suverénních států, které kontrolují své vzájemné ambice prostřednictvím všeobecné mocenské rovnováhy. Vestfálský systém se postupně rozšířil po celé zeměkouli a pojal do sebe řadu odlišných civilizací a regionů. Autor sleduje, jakými proměnami prošel tento systém rovnováhy po Francouzské revoluci a napoleonských válkách na vídeňském kongresu a jak se s jeho stavebními kameny vyrovnávaly jiné části světa v souvislosti se svou historickou, politickou a kulturní odlišností.
Autor věnuje svůj analytický pohled také otázkám Středního východu (a speciálně Íránu), odlišným koncepcím mocenské rovnováhy v Evropě a Asii, zvláště čínské „harmonii pod nebesy“. Pozornost zamě­řuje také na americké politické vize, které se přestaly opírat pouze o systém vyvažování a začaly usilovat o dosažení míru šířením demokratických principů. Kissingerovy úvahy ústí v současnosti a hledají perspektivu světového řádu pro naši dobu tváří v tvář takovým výzvám, jako je islamismus, šíření jaderných zbraní a globalizace.

Americký politik, diplomat a politolog Henry Alfred Kissinger se narodil v německém Fürthu v roce 1923. Jeho rodina uprchla v roce 1938 před nacistickou perzekucí Židů do Spojených států, kde obdržel v roce 1943 státní občanství. Doktorát získal na Harvardově univerzitě a působil zde jako profesor dějin diplomacie a politologie až do konce šedesátých let. Zároveň v letech 1955–1968 pracoval jako poradce pro různé americké vládní činitele, později vykonával funkci předsedy Rady pro národní bezpečnost (1969–1975) a ministra zahraničí USA (1973–1977). V roce 1973 obdržel Nobelovu cenu za mír.
Jako ministr zahraničí dosáhl řady zásadních diplomatických úspěchů, které se týkaly amerických vztahů k Sovětskému svazu, Číně, Vietnamu a Střednímu východu. Rozvinul politiku pružnějších vztahů mezi USA a SSSR – tzv. politiku détente –, která vedla k rozhovorům o snížení počtu strategických zbraní, a zejména se zasadil o sblížení mezi Spojenými státy a Čínskou lidovou republikou na počátku sedmdesátých let (tzv. čínská karta), čímž se ustavila nová globální rovnováha sil. Sehrál klíčovou roli v Nixonově vietnamské politice – ve vymanění se americké armády z Jižního Vietnamu a v jejím nahrazení jihovietnamskými vojenskými silami. Začal úspěšně praktikovat tzv. kyvadlovou diplomacii na Středním východě, jejímž smyslem bylo zastavit arabsko-izraelské konflikty a zprostředkovat příměří (např. v izraelsko-arabské válce v roce 1973). Jejím důsledkem bylo omezení sovětského vlivu v oblasti a nastartování mírového procesu.
Henry Kissinger si získal velký vliv i jako politolog a odborník na bezpečnostní problematiku. Kniha Jaderné zbraně a zahraniční politika (Nuclear Weapons and Foreign Policy, 1957) mu zajistila značnou autoritu v otázkách americké strategické politiky. Kissinger se v ní postavil proti politice „hromadné odvety“ vůči sovětskému útoku a vypracoval koncepci „pružné reakce“, spojující použití taktických jaderných sil a konvenčních zbraní. V knize Nutnost volby (The Necessity for Choice, 1960) omezil své pojetí „pružné reakce“ na konvenční zbraně.
Značného věhlasu ovšem dosáhly i další Kissingerovy knihy, z nichž česky v nakladatelství PROSTOR vyšlo Umění diplomacie (1996) a Obnovení světového řádu. Metternich, Castlereagh a otázka míru 1812–1822 (2009).

Henry Kissinger

Americký politik, diplomat a politolog Henry Alfred Kissinger (1923) se narodil v německém Fürthu. Jeho rodina uprchla v roce 1938 před nacistickou perzekucí Židů do Spojených států, kde obdržel v roce 1943 státní občanství. Doktorát získal na Harvardově univerzitě a působil zde jako profesor dějin diplomacie a politologie až do konce šedesátých let. Zároveň v letech 1955–1968 pracoval jako poradce pro různé americké vládní činitele, později vykonával funkci předsedy Rady pro národní bezpečnost (1969–1975) a ministra zahraničí USA (1973–1977). V roce 1973 obdržel Nobelovu cenu za mír. Jako ministr zahraničí dosáhl řady zásadních diplomatických úspěchů, které se týkaly amerických vztahů k Sovětskému svazu, Číně, Vietnamu a Střednímu východu. Rozvinul politiku pružnějších vztahů mezi USA a SSSR – tzv. politiku détente –, která vedla k rozhovorům o snížení počtu strategických zbraní, a zejména se zasadil o sblížení mezi Spojenými státy a Čínskou lidovou republikou na počátku sedmdesátých let (tzv. čínská karta), čímž se ustavila nová globální rovnováha sil. Sehrál klíčovou roli v Nixonově vietnamské politice – ve vymanění se americké armády z Jižního Vietnamu a v jejím nahrazení jihovietnamskými vojenskými silami. Začal úspěšně praktikovat tzv. kyvadlovou diplomacii na Středním východě, jejímž smyslem bylo zastavit arabsko-izraelské konflikty a zprostředkovat příměří (např. v izraelsko-arabské válce v roce 1973). Jejím důsledkem bylo omezení sovětského vlivu v oblasti a nastartování mírového procesu. Henry Kissinger si získal velký vliv i jako politolog a odborník na bezpečnostní problematiku. Značného věhlasu dosáhly i jeho knihy, z nichž česky v nakladatelství PROSTOR vyšlo Umění diplomacie (1996, 1997, 1999,) Obnovení světového řádu. Metternich, Castlereagh a otázka míru 1812–1822 (2009) a Uspořádání světa (2016, 2021).

Další informace

Autor

ISBN

Rok vydání

Překladatel

Pořadí vydání

Počet stran

Originální název

Edice

Ukázka z knihy

Stáhnout

Kissinger, Henry: Uspořádání světa

Svět Henryho Kissingera neposlouchá, v 21. století pro jeho reálnou politiku chybějí partneři Kdo jiný než proklínaný advokát reálpolitiky Henry Kissinger by nám měl říct, co si počít v čím dál rozvrácenějším světě? Ale bývalý americký ministr zahraničí ve své knize Uspořádání světa, která nedávno vyšla v českém překladu a už se jí prodaly dva tisíce kusů, řešení nenabízí. Přečíst celý text

Kissinger, Henry: Uspořádání světa

Cynický mírotvorce Pro politiku i literaturu je skvělé, že Henry Kissinger už jen píše Počátkem srpna odtajnil Bílý dům dokumenty z konce sedmdesátých let, z nichž plyne, že bývalý americký ministr zahraničí Henry Kissinger nebyl jen osobním přítelem argentinského diktátora Jorge Videly, odpovědného za smrt a zmizení desítek tisíc oponentů jeho režimu. Přečíst celý text

Kissinger, Henry: Uspořádání světa

Kissinger a česká politika Před pár dny se objevila na knižních pultech kniha bývalého amerického ministra zahraničí z let 1973 až 1977 a poradce několika vládních činitelů Henry Kissingera s názvem Uspořádání světa a s podtitulem Státní zájmy, konflikty a mocenská rovnováha. Přečíst celý text

Kissinger, Henry: Uspořádání světa

Dějinné zvraty podle Kissingera Černý svět Henryho Kissingera. Tak by se dala ve zkratce popsat autorova čtyřsetstránková etuda ke všem problémům dneška. Víte, jaké je pojítko mezi Francouzskou revolucí a totalitními režimy? Přijde vám, že nemáte dostatek informací o obávaném islamismu? Uspořádání světa amerického exministra zahraničí nabízí vysvětlení. Přečíst celý text