Dramatické osudy tří generací jedné rodiny s českými, židovskými a německými kořeny se v románu Tři tváře anděla prolínají s klíčovými událostmi 20. století. Tři rozdílné osobní příběhy, vyprávěné různým jazykem i stylem, odrážejí i tři fáze dějin, jimiž lidská společnost během posledního století prošla.
Josef, do jehož slibně se rozvíjející dráhy sólového houslisty vpadla první světová válka, bilancuje svůj dosavadní život v obsáhlém dopisu matce, která se ho v dětství vzdala. Pochopil, že jeho smyslem bylo přijmout štěstí v takové podobě, v jaké mu je osud přichystal. Josefova dcera Hana dospívá za okupace. O dvacet let později si v psychiatrické léčebně pokouší vybavit vše, co způsobilo, že ji trvalý zápas o přežití zlomil. Protože snaha o rozeznání jakéhokoli řádu v tom, co ji potkalo, je marná, hledá východisko jinde. Její syn Alex uprostřed studií odchází do emigrace, kde na něj čeká úspěšný život uznávaného politologa. Na sklonku léta 2001 si v New Yorku začne psát deník, v němž hledá odpověd na to, jak se stal někým, kdo je mu najednou cizí.
Román je také vášnivou polemikou mezi rozumem a citem. Do Josefova, Hanina i Alexova života vstupuje postava anděla, možná bytost z jiného světa, možná představa, ozřejmující smysl a řád, který i nesmyslně tragický či promarněný lidský život má. Objevuje se právě v těch momentech, kdy naše vlastní chápání zákonitostí, jimž náš osud podléhá, selhává.
Česky vyšel román poprvé v roce 2009, v anglickém překladu v roce 2014 a 2015.
Jiří Pehe (nar. 1955) emigroval v roce 1981 z Československa a usadil se v New Yorku, v letech 1988 až 1994 žil v Mnichově a do České republiky se vrátil v roce 1995. Studoval práva, filozofii a politologii na univerzitách v Praze a v New Yorku. Pracoval jako nakladatelský i časopisecký redaktor, číšník, hotelový vrátný, analytik, poradce prezidenta, ředitel a univerzitní učitel, avšak české veřejnosti je znám především jako politický komentátor. Publikoval poezii a krátké povídky, později především odborné statě a texty zabývající se politikou. Mj. je spoluautorem knihy Prague Spring. A Mixed Legacy (New York, 1988) a autorem sborníku textů Vytunelovaná demokracie (Praha, 2002). V nakladatelství PROSTOR vyšly jeho romány Na okraji zmizelého (2006) a Mimořádná událost (2013), dále pak monografie Klaus. Portrét politika ve dvaceti obrazech (2010), soubor esejů Demokracie bez demokratů (2010) a Na konci světa (2015). Pro téže nakladatelství připravil v roce 2012 jako editor a spoluautor sborník esejů Krize, nebo konec kapitalismu?
„Tento román – podobně jako Peheho romány Na okraji zmizelého a Mimořádná událost – mimo jiné zkoumá, co se stane, když ‚domečky z karet‘, jež budujeme, abychom dosáhli úspěchu … se místo toho změní v další slepou uličku.“
Markéta Goetz-Stankiewicz v předmluvě k anglickému vydání
(Velká Británie 2014, USA 2015)
***
„Peheho hluboký román konfrontuje existenciální otázky, které se týkají boží existence a násilí člověka vůči člověku.“
Kirkus Review, New York
„Peheho Bůh není starostlivý otec. Vytvořil svět jako počítačový program a zasahuje do něj, jen aby opravil jeho selhání…“
London Times Literary Supplement
„Uprostřed pikantní tabule prostřené sexem, politikou a filozofií z nedávné minulosti se tato ambiciózní kniha věnuje těm nejhlubším otázkám.“
The Jewish Chronicle, Londýn
„Strhující sága tří generací české rodiny, pokrývající období od rakousko-uherského mocnářství do současnosti.“
World Literature Today, Norman (USA)
***
„Jiří Pehe napsal román, který znepokojuje a klade otázky, na něž není snadné odpovídat. A není vyloučeno, že na ně ani odpovídat neumíme.“
Josef Jařab, Lidové noviny
„Peheho román je dramatický, napínavý a rozporuplný…“
Marta Ljubková, Respekt
„Jiří Pehe je spisovatel … v onom tradičním čili prepostmoderním duchu… Je tu vše, co čtenářovo srdce žádá: láska, smrt, dobro, zlo, trapné náhody i důmyslné úvahy a meditace.“
Pavel Janoušek, Tvar
