Jak a v čem se proměnil prostor svobody v naší zemi v uplynulých třiceti letech? V jakém stavu se nachází svoboda jak společenská, tak osobní? Kniha dvanácti rozhovorů s významnými osobnostmi politického a kulturního života předkládá reflexi „prostoru svobody“ v současné české společnosti. Všichni účastníci rozhovorů mají blízký vztah k procesu demokratizace našeho státu, někteří se na něm přímo podíleli. Disidenti a politici Luboš Dobrovský a Petr Pithart a novinář a spisovatel Aleš Palán patřili k signatářům Charty 77. Ústavní právník Jan Kysela zastupuje novou generaci nekomunistických právníků, jako odborník a pedagog se zasazuje o dodržování ústavy a ústavních zvyklostí. Profesor historie a mezinárodních vztahů Igor Lukeš se zaměřuje na dějiny a politiku střední a východní Evropy 20. století a napsal mj. knihy Československo mezi Stalinem a Hitlerem či Československo nad propastí. Šimon Pánek, spoluzakladatel humanitární organizace Člověk v tísni, byl coby studentský aktivista během sametové revoluce vůdcem několika stávek proti režimu. Politický komentátor Jiří Pehe pracoval jako ředitel Politického odboru Kanceláře prezidenta republiky Václava Havla a ve svých textech se dlouhodobě zaměřuje na politický vývoj ve střední Evropě. Spisovatel Mark Slouka zachytil příběhy českých politických emigrantů, k nimž náležel i jeho otec, novinář a politolog Zdenek Slouka. Americký historik Timothy Snyder je autorem knih Krvavé země a Černá zem, věnovaných stalinskému i nacistickému teroru ve východoevropských zemích. Dokumentaristka Olga Sommerová v řadě svých filmů mapuje léta politické perzekuce (např. v cyklu Ztracená duše národa nebo v triptychu o Chartě 77). Přírodovědec a římskokatolický kněz Marek Orko Vácha, v listopadu 1989 stávkující student, se specializuje na otázky lékařské a environmentální etiky, píše knihy o morálce, víře, svobodě jednotlivce i společnosti. Michael Žantovský patřil k zakládajícím členům Občanského fóra, působil jako poradce prezidenta Václava Havla a dnes je ředitelem Knihovny Václava Havla.
Rozhovory s předmluvou nakladatele Aleše Lederera vznikly u příležitosti třicátého výročí sametové revoluce a založení nakladatelství PROSTOR, které se stalo přímým nástupcem samizdatové edice Prostor a stejnojmenné revue, vycházející od roku 1982. Autory rozhovorů jsou novináři Eva Bobůrková, Jiří Leschtina, Petr Placák a Petr Vizina. Kniha vychází s bohatým fotografickým doprovodem.
Rozhovory přes rozbouřené doby
Eva Bobůrková
Jiří Leschtina
Petr Placák
Petr Vizina
397 Kč
Jak a v čem se proměnil prostor svobody v naší zemi v uplynulých třiceti letech? V jakém stavu se nachází svoboda jak společenská, tak osobní? Kniha dvanácti rozhovorů s významnými osobnostmi politického a kulturního života předkládá reflexi „prostoru svobody“ v současné české společnosti. Rozhovory s předmluvou nakladatele Aleše Lederera vznikly u příležitosti třicátého výročí sametové revoluce a založení nakladatelství PROSTOR, které se stalo přímým nástupcem samizdatové edice Prostor a stejnojmenné revue, vycházející od roku 1982. Autory rozhovorů jsou novináři Eva Bobůrková, Jiří Leschtina, Petr Placák a Petr Vizina. Kniha vychází s bohatým fotografickým doprovodem.
Není skladem
Další informace
Edice | |
---|---|
Autor | |
ISBN | |
Rok vydání | |
Pořadí vydání | |
Typ vazby | |
Počet stran |
Autor
Eva Bobůrková
Jiří Leschtina
Petr Placák
Petr Placák (* Praha, 1964), spisovatel, publicista, historik. V 90. letech vystudoval dějiny na FF UK. Před listopadem 1989, kdy pracoval jako uklízeč, topič, čerpač nebo lesní dělník, publikoval řadu článků v samizdatových či exilových časopisech. V l. 1981 až 1986 hrál s undergroundovou kapelou The Plastic People of the Universe. Na jaře roku 1988 založil opoziční skupinu České děti, která proklamovala obnovu Českého království a organizovala protirežimní demonstrace. Po listopadu působil v Českém deníku a v Lidových novinách. V současné době je šéfredaktorem kulturně-společenské revue Babylon. Kromě řady článků a studií, publikovaných v politickém, kulturním a odborném tisku dosud vydal: novelu Medorek (1990) a 1997; poému Tichá modlitba (1994); sbírku básní Obrovský zasněžený hřbitov (1995); povídky Cestou za dobrodružstvím (2001); knihu rozhovorů se šestnácti undergroundovými básníky Kádrový dotazník (2001), historickou práci Svatováclavské milénium – Češi, Němci a Slováci v roce 1929 (2001), knižní esej Fízl (2007), knižní rozhovor s nakladatelem L. Horáčkem Přece tady nebudeme sedět na sucho (2015), sbírku básní Humoresky (2015), historický esej Gottwaldovo Československo jako fašistický stát (2015). V roce 1997 připravil k vydání paměti svého otce Bedřicha Placáka, Paměti lékaře (1998).