Špionážní thriller z blízké budoucnosti
Titul Ochlazení, sci-fi thriller z blízké budoucnosti, není míněn pouze v přeneseném smyslu – v tomto případě se ochlazují vztahy mezi Ruskem, Evropskou unií a NATO –, ale i doslovně. Rusko přestává Evropě dodávat ropu a plyn.
Příběh vypravěče K., který ve službách české zpravodajské služby začíná svou pouť v Bělorusku v kapitole uvozené slovem Proměna, pokračuje obloukem přes Čechy (Zámek), Ameriku a Izrael (Amerika) a končí v Rusku (Proces). Odkaz na dílo Franze Kafky má své opodstatnění. Svět kafkovských hrdinů není úplně odlišný: nejistota je součástí nejen jejich okolí, ale i jejich vnitřního ustrojení.
V prostředí současných zpravodajců, bývalých operativců ministerstva vnitra a spolupracovníků KGB z doby normalizace či samotných agentů KGB si vypravěč nemůže být ničím jistý, je neustále v ohrožení života. Musí jednat rozhodně, odhadovat přesně situaci a pečlivě promýšlet každý další krok. Současně však žije v přízračném světě zrcadel, v němž nikdo nedůvěřuje nikomu, ba ani sobě samému, jak káže zásada zpravodajské práce.
Na začátku románu ruské tanky potlačí v Bělorusku, bojujícím za demokracii, jak lidská práva, tak „kontrarevoluci“. Tato událost, která má mnohé shodné rysy s rokem 1968 v Československu i s následnou normalizací, k nimž se autor v retrospektivě vrací, přerůstá v mrazivý, děsivý příběh. Nadějí zůstává jen láska, bezpodmínečná, nic neočekávající.
Nové vydání románu Michaela Žantovského Ochlazení nelze nazvat doslovně „špionážním thrillerem z blízké budoucnosti“, jak uvádí podtitul knihy. Ochlazení je už dnes svým způsobem thrillerem z horké současnosti. Sám autor pak nové vydání tohoto románu mírně upravil a také doplnil osobně laděným doslovem.
Nejen lidé, ale i knihy mají své dějiny. Co se týče Ochlazení, které tehdejší vysoký diplomat Michael Žantovský napsal pod pseudonymem Daniel Wolf, došlo k vývoji, který autor předvídal, čtrnáct dní po prvním vydání knihy v prosinci 2008. Prvního ledna 2009 zastavilo Rusko dodávky plynu na Ukrajinu, což vedlo k první globální krizi energetické bezpečnosti. K událostem, jež nápadně připomínají potlačení občanské nespokojenosti v románovém Minsku, došlo, i když naštěstí s odlišným výsledkem, před dvěma lety na Ukrajině. Vztah Evropy a Ruska nadále zůstává jedním z neuralgických bodů světové bezpečnosti. Stejně výrazné jsou i hodnotové rozdíly mezi evropskou liberální demokracií a „řízenou“ demokracií putinovského Ruska. Příběh Ochlazení tak má mnohé předpoklady pokračovat.
Michael Žantovský (1949), překladatel, textař, novinář, diplomat a politik, vystudoval psychologii na Karlově univerzitě a McGill University v Montrealu a působil jako vědecký pracovník ve Výzkumném ústavu psychiatrickém v Praze. Přeložil do češtiny více než padesát děl moderní anglo-americké prózy, poezie a dramatu. Přispíval do samizdatového tisku, od roku 1988 byl pražským dopisovatelem agentury Reuters. Napsal též knihu o životě a díle Woodyho Allena a psal písňové texty pro Pavla Bobka, Petra Nováka, Karla Zicha a řadu dalších rockových hudebníků. Je autorem životopisu zesnulého prezidenta HAVEL, který vyšel v češtině, angličtině a dalších jazycích v roce 2014. V listopadu 1989 spoluzakládal Občanské fórum a v prosinci 1989 se stal jeho tiskovým mluvčím. V lednu 1990 se stal tiskovým tajemníkem a mluvčím prezidenta Václava Havla. V letech 1996–2002 byl senátorem Parlamentu ČR. V letech 1997 a 2001–2002 byl předsedou Občanské demokratické aliance. Působil jako velvyslanec České republiky ve Spojeném království, v Izraeli a Spojených státech amerických. V současné době je ředitelem Knihovny Václava Havla.
