Esej jednoho z největších matematiků tohoto století se zamýšlí nad smyslem matematikovy práce. Přibližuje lidským způsobem, tj. přístupně i pro laiky, co je obsahem matematické analýzy, jaký význam má lidská tvořivost v tak teoretické disciplíně, jakou je čistá matematika. Hardyho myšlenky a reflexe vlastní práce ovšem přesahují hranice jeho oboru a vedou k úvahám nad vědeckou prací obecně. Hardy si klade mj. otázky po zneužitelnosti vědy, jejím společenském a lidském přínosu, podrobně se zabývá typologií její „užitečnosti“.
Pro českého čtenáře je obzvlášť přínosná také rozsáhlá předmluva, kterou v roce 1967 napsal Hardyho přítel, spisovatel a politik C. P. Snow. Autor v ní podává plastický obraz Hardyho osobnosti. Líčí nejen Hardyho vědeckou a životní pouť – včetně například jeho vášnivé záliby v kriketu –, ale pozoruhodným způsobem vykresluje také anglické univerzitní prostředí, jeho duchovní atmosféru a společenský styl.
