Esej Jeana Améryho (1912–1978) O stárnutí vychází z duchovního prostředí existencialismu a ani čtyřicet let od prvního vydání neztrácí aktuálnost; každý z nás, pokud se nestane statistickou výjimkou, dříve či později zestárne.
Autor probírá různé aspekty stárnutí a začíná proměnou v zakoušení času a prostoru. Má-li mladý člověk před sebou „spoustu“ času, pak to především znamená, že žije ve světě vnímaném prostorově: svět je takovému člověku otevřen. Stárnoucímu se však uzavírá a on sám upírá pohled nikoliv do budoucnosti, nýbrž do minulosti. Započíná se ústup ze světa. Jednoho dne stárnoucí člověk nepoznává vlastní tělo, na sobě pozoruje, co v něm, kdysi mladém, budilo odpor. Jeho tělo se mu – stejně jako celý svět – odcizuje, neboť nyní je mu dáno jinak než v mládí. Zatímco tehdy byl vlastně bez něj a přitom s ním splýval, teď je tímto tělem a zároveň ve stálém zápase s ním. Dříve byl „energií“, teď je pouhou „hmotou“. Stárneme a nutně přestáváme rozumět světu, a to i když zápas o porozumění nevzdáváme, tj. když se povýšenecky neuzavřeme v tzv. věčných pravdách, či když se naopak hystericky nesnažíme držet krok s dobou. Nové pohledy na svět však přijímáme jen s největšími obtížemi a pravé potěšení nám neposkytují.
Esej O stárnutí stejně jako celé Améryho dílo se vyznačuje nekompromisní vůlí k pravdě.
Autor
Jean Améry
Filosof a spisovatel rakouského původu Jean Améry (1912–1978) se narodil jako Hanns Chaim Mayer, ale změnil si jméno, aby se tak distancoval od německé kultury a naopak vyjádřit své sympatie k Francii (Améry je přesmyčka slova Mayer). Během 2. světové války prováděl protinacistickou činnost, byl vězněn v několika koncentračních táborech. Po válce se usadil v Belgii, kde pracoval jako novinář. Zemřel na předávkování léky v roce 1978. V jeho díle se odráží trýznivé zážitky z nacistického pronásledování a holocaustu. PROSTOR vydal jeho román-esej Karel Bovary, venkovský lékař (2007) a čtyři esejistické knihy O stárnutí (2008), Vztáhnout na sebe ruku (2010) Bez viny a bez trestu (2011) a Marná léta učednická (2013).
Améry, Jean: O stárnutí
Na úvod citace: „Ten, kdo dospěje na práh stáří, jeden dříve, onen o něco později, ten vyzbrojen upřímností, druhý chycen do pasti sebeobelhávání, které se však vždycky ukáže jako ne dost pevné, nevyhnutelně v jistou chvíli zjistí, že už světu nerozumí.
Přečíst celý text
Améry, Jean: O stárnutí
V edici Střed nakladatelství Prostor, exkluzivní nejen cenou knih v knihkupectví, ale zejména volbou děl z oblasti moderní prózy, filozofie i náročné esejistiky, se nedávno objevil autor jménem Jean Améry, u něhož pozornějšího čtenáře překvapí, že navzdory francouzsky znějícímu jménu jsou jeho knihy překládány z němčiny.
Přečíst celý text
Améry, Jean: O stárnutí
Jen málokdy se život a dílo autora prolínají tak silně jako v případě Jeana Améryho. Vídeňský rodák a osvětimský vězeň Hans Chaim Mayer (1912–1978), který na důkaz odporu proti nacistickému Německu přijal francouzsky znějící anagram Jean Améry, napsal inteligentní knihu-esej O stárnutí s podtitulem Revolta a rezignace, v níž zachytil ubývání tělesných i duševních sil a život tváří v tvář smrti.
Přečíst celý text
