Paměti Zuzany Fried-Preissové jsou zajímavé a přínosné hned z několika důvodů. Především jako dlouholetá pracovnice zahraničního vysílání renomované společnosti BBC a později i Rádia Svobodná Evropa seznamuje čtenáře s organizací práce v BBC (např. popisuje, jak vypadal konkurz na obsazení místa redaktorky, jímž musela projít), ale i se vztahy v československé redakci, které nebyly vždy idylické. Třecí plochy byly jednak mezi Čechy a Slováky, ale zejména uvnitř slovenské části redakce mezi slovenskými nacionalisty a tzv. Čechoslováky. Při své práci se setkala s řadou osobností, např. lidmi, kteří se pracovně stýkali s prezidentem Benešem.
Cenné je také svědectví o jejím působení v mnichovské redakci Svobodné Evropy v první polovině osmdesátých let, stejně jako její líčení tehdejšího Německa, zejména jeho rozporuplný obraz, pokud jde o vztah k minulosti.
Kniha přináší rovněž postřehy z autorčiných cest napříč světem. Srovnává život v Kanadě se životem v Evropě, prostřednictvím svého druhého manžela poznává nelichotivý obraz Rakouska sedmdesátých let minulého století, který silně rezonuje s tím, jak viděl tuto zemi spisovatel Thomas Bernhard. Navštívila Izrael a viděla velmi zblízka izraelsko-palestinský konflikt. Záleží na čtenáři, zda bude vždy s jejími názory souhlasit, ale rozhodně stojí za zamyšlení.
A hodně náročný byl i její život soukromý. Jako dvacetiletá studentka se rozhodla emigrovat do Velké Británie, kde chtěla hlavně studovat. Zpočátku spoléhala na svého přítele, později manžela, který ji však po pár letech opustil. Zůstala sama s malou dcerkou, o kterou se musela postarat, což rozhodně vyžadovalo, silnou, houževnatou a cílevědomou osobnost. A že takovou osobností Zuzana Fried-Preissová opravdu je, o tom se může čtenář přesvědčit sám.
Zuzana Fried-Preissová se narodila v roce 1944 v horské oblasti poblíž Žiliny. Po ukončení středoškolských studií nebyla z kádrových důvodů přijata na slovenské vysoké školy, ale v roce 1961 odešla studovat hispanistiku a anglistiku na Karlovu univerzitu v Praze.
V roce 1964 zůstala jako emigrantka v Londýně, kde od té doby žila. V roce 1966 se stala redaktorkou československé sekce zahraničního vysílání BBC. Po deseti letech v Británii a BBC odešla se svým druhým manželem do Kanady, kde pokračovala ve studiu a v publicistické činnosti.
Po čtyřech letech znovu přesídlila do Británie a vrátila se na své původní místo v BBC. V roce 1981 se přesunula do Spolkové republiky Německo, kde přijala nabídku na místo redaktorky v československé redakci Rádia Svobodná Evropa v Mnichově. V lednu 1985 se vrátila do Londýna jako korespondentka československé redakce Svobodné Evropy a působila na tomto pracovišti RFE až do jeho zrušení po pádu komunismu.
Několik dalších let pracovala jako externí konzultantka britského ministerstva zahraničí a později pro BBC Monitoring Services. V roce 1994 se rozhodla vrátit do České republiky, kde spolupracovala s americkou Informační službou pro zahraniční rozhlasové vysílání (FBIS, Foreign Broadcasting Information Service), a externě přispívala svými komentáři slovenské redakci Svobodné Evropy.
Má dvě děti, dceru Stephanii a syna Jonathana, které žijí s rodinami v Británii.
