Známá filmová režisérka (mj. Musím tě svést, Fair Play) vstupuje podruhé na pole literatury. Po úspěšném „románu ze svého života“ Moje pařížská revoluce (2014) nyní přichází s „románem ze společnosti“ Každý něco tají. Příběh z prostředí filmových herců a jejich všedních i svátečních dní nabízí nejen poutavé a napínavé čtení, ale klade také otázky, v jaké společnosti žijeme a jaké etické mantinely jsme schopni svému jednání klást. Čtenář bude vtažen do děje, kde se dobrá vůle náhle obrátí v pomluvu, kde ochota pro někoho něco udělat může být lehce zneužita. Známá herečka Lucie musí sehrát svůj osobní zápas nejen s bulvárem, jehož se stane obětí, ale i s nedůvěrou svého okolí a nakonec hlavně sama se sebou.
Andrea Sedláčková znovu dokazuje, že se stejným citem a bravurou, s jakou točí filmy, je schopna napsat příběh, od něhož se nebudete moci odtrhnout.
Autor
Andrea Sedláčková
Andrea Sedláčková se narodila v roce 1967 v Praze, vystudovala scenáristiku na FAMU. Po podpisu Několika vět byla předvolána k výslechu na StB, který se stal impulsem k její emigraci do Francie, kam odešla v létě 1989. V Paříži absolvovala katedru střihu na filmové škole.
Filmovým debutem Andrey Sedláčkové se stal thriller Oběti a vrazi (2000) s incestní tematikou, posléze natočila snímek Musím tě svést (2002), který kombinuje milostnou zápletku s politickými motivy. V roce 2014 měl premiéru její celovečerní hraný film Fair Play o státem organizovaném dopingu v osmdesátých letech v komunistickém Československu. Je též autorkou celovečerních dokumentárních filmů Život podle Václava Havla či Můj otec Antonín Kratochvíl a mnoha dalších dokumentárních a hraných televizních filmů.
V nakladatelství PROSTOR debutovala literárním dokumentem Moje pařížská revoluce (2014), po kterém následovaly romány Každý něco tají (2017) a Téměř nesmrtelná láska (2021). V současnosti žije mezi Prahou a Paříží, kde se věnuje střihu celovečerních filmů. V roce 2021 byla ve Francii vyznamenána Řádem umění a literatury v hodnosti rytířky.
