Báseň v próze Kaladý, aneb: útočiště řeči je apoteózou místa a jeho podob v pojmenováních lidské řeči, a zároveň i bezprostřední reakcí na podzimní události roku 1938. Literární deník Svědectví zaznamenává s jedinečným odstupem tragické i banální události od jara do podzimu 1939 a vrhá poněkud odlišný obraz na první období německé okupace, než jaký jsme si utvořili v zrcadle pozdějšího vývoje válečných událostí. Básnická sbírka Mluvící pásmo patří k vrcholům české poezie 20. století; svým titulem se na první pohled vřazuje do kontextu literárních parafrází, pro Součkovou je však především pokusem odkrýt příčiny velké duchovní krize věku rozumu, která člověka přivedla k hranicím vlastní katastrofy.
Kaladý / Svědectví / Mluvící pásmo
Milada Součková
0 Kč
Báseň v próze Kaladý, aneb: útočiště řeči je apoteózou místa a jeho podob v pojmenováních lidské řeči, a zároveň i bezprostřední reakcí na podzimní události roku 1938. Literární deník Svědectví zaznamenává s jedinečným odstupem tragické i banální události od jara do podzimu 1939 a vrhá poněkud odlišný obraz na první období německé okupace, než jaký jsme si utvořili v zrcadle pozdějšího vývoje válečných událostí.
Není skladem
Autor:Milada Součková
Další informace
| Autor | |
|---|---|
| ISBN | |
| Rok vydání | |
| Typ vazby | |
| Počet stran | |
| Edice |
Autor
Milada Součková
Modernistická prozaička, básnířka, lingvistka a literární teoretička Milada Součková, též Milada Rykrová (1899–1983) se účastnila uměleckého a literárního života, spolupracovala s Pražským lingvistickým kroužkem, seznámila se s Romanem Jakobsonem a za války spolupracovala s Vladislavem Vančurou na Obrazech z dějin. Roku 1940 spáchal její muž, malíř Zdeněk Rykr, sebevraždu.
Po roce 1945 pracovala Milada Součková jako kulturní atašé československého konzulátu v New Yorku a po únoru 1948 zůstala v USA, takže doma její díla nemohla vycházet. V letech 1950–1962 přednášela českou literaturu a další slovanské obory na Harvardově univerzitě, v letech 1962–1969 na univerzitě v Chicagu a v letech 1970–1973 v Berkeley. Od roku 1963 byla knihovnicí Harvardovy univerzity a shromáždila zde patrně největší soubor české literatury mimo ČR; tomuto fondu odkázala i své úspory.
Dílo Milady Součkové začalo vydávat v roce 1995 nakladatelství ERM. To však zanedlouho zaniklo a projektu se roku 1997 ujal PROSTOR, který tento ediční počin dotáhnul do konce vydáním svazku Sešity Josefíny Rykrové: (1974-1983), tedy více než třísetstránkového cyklu veršů, jež autorka psala na sklonu života, v americkém exilu. Za vydání spisů byl PROSTOR oceněn Magnesií Literou za nakladatelský čin v roce 2010.
