Kaladý, aneb: útočiště řeči

Modernistická prozaička, básnířka, lingvistka a literární teoretička Milada Součková, též Milada Rykrová (1899–1983) se účastnila uměleckého a literárního života, spolupracovala s Pražským lingvistickým kroužkem, seznámila se s Romanem Jakobsonem a za války spolupracovala s Vladislavem Vančurou na Obrazech z dějin. Roku 1940 spáchal její muž, malíř Zdeněk Rykr, sebevraždu. Po roce 1945 pracovala Milada Součková jako kulturní atašé československého konzulátu v New Yorku a po únoru 1948 zůstala v USA, takže doma její díla nemohla vycházet. V letech 1950–1962 přednášela českou literaturu a další slovanské obory na Harvardově univerzitě, v letech 1962–1969 na univerzitě v Chicagu a v letech 1970–1973 v Berkeley. Od roku 1963 byla knihovnicí Harvardovy univerzity a shromáždila zde patrně největší soubor české literatury mimo ČR; tomuto fondu odkázala i své úspory. Dílo Milady Součkové začalo vydávat v roce 1995 nakladatelství ERM. To však zanedlouho zaniklo a projektu se roku 1997 ujal PROSTOR, který tento ediční počin dotáhnul do konce vydáním svazku Sešity Josefíny Rykrové: (1974-1983), tedy více než třísetstránkového cyklu veršů, jež autorka psala na sklonu života, v americkém exilu. Za vydání spisů byl PROSTOR oceněn Magnesií Literou za nakladatelský čin v roce 2010.