Kniha Brigitte Hamannové ani zdaleka není pouhým životopisem židovského lékaře Eduarda Blocha (30. 1. 1872 – 1. 6. 1945), který se narodil v jihočeské Hluboké, medicínu vystudoval v Praze a usadil se v rakouském Linci. MUDr. Eduard Bloch „vstoupil do dějin“ tím, že v roce 1907 v Linci léčil matku Adolfa Hitlera. Rakovinou postižená Klara Hitlerová se uzdravit nemohla, Eduard Bloch alespoň zmírnil její utrpení. Za to mu byl její tehdy osmnáctiletý syn Adolf zřejmě upřímně vděčný. Nikdo, a tím méně Eduard Bloch, nemohl tehdy tušit, kým se na svou matku nadmíru fixovaný mladík stane. Eduard Bloch se s Adolfem Hitlerem již nikdy poté nesetkal, ale po anšlusu Rakouska dal „vůdce a říšský kancléř“ židovského lékaře pod ochranu lineckého gestapa. Tak se Eduard Bloch stal zřejmě jediným Židem, o jehož osud se Hitler osobně zajímal. Koncem listopadu 1940 povolili nacisté MUDr. Blochovi a jeho manželce odjet přes Lisabon do USA.
Autorka sleduje i osudy dalších židovských rodin spřízněných s Eduardem Blochem, a to v širokých společenských a politických souvislostech dějin první poloviny 20. století. V neposlední řadě je její práce cenným příspěvkem k poznání fungovaní nacistického režimu v Rakousku po roce 1938, k dějinám holocaustu i k úvahám o charakteru a psychice Adolfa Hitlera.
