Milena Jesenská vstoupila do evropského kulturního povědomí především jako adresátka Kafkových Dopisů Mileně (1952). Bylo zapotřebí několika desetiletí, než vystoupila z Kafkova stínu a začala být vnímána jako samostatná osobnost. Jesenská ovšem nabyla jen jen adresátkou, ale i pisatelkou dopisů. Její dochovaná, respektive dosud známá korespondence je určená různým adresátům, například Maxu Brodovi, Jaroslavu Seifertovi, Adolfu Hoffmeistrovi, Olze Scheinpflugové či Ernstu Polakovi. Více než devadesát dopisů a dopisových fragmentů z let 1912–1940 tvoří svého druhu autentickou biografii autorky, ale je i neobyčejně zajímavým dokumentem o době, v níž žila. Kupříkladu soubor třiceti listů Willimu Schlamovi z let 1938–1939 zachycuje situaci kolem Mnichova a okupaci zbytku republiky, a tvoří tak pozoruhodný pendant k reportážím Jesenské v Peroutkově Přítomnosti.
Kniha je vybavena vysvětlivkami, poznámkovým aparátem a rejstříkem a je zajímavá a přístupná pro širokou čtenářskou veřejnost.