Ve své nové knize Černá zem americký historik Timothy Snyder přichází s novou interpretací nejhrůznější události 20. století – holokaustu. Klade si otázku, co masové vraždění takového rozsahu umožnilo či proč a jak se jeho průběh v jednotlivých zemích okupovaných nacisty lišil. Vychází především z dosud historiky poměrně opomíjených pramenů východní provenience a zapomenutých svědectví přeživších z východní Evropy.
Počátek holokaustu Snyder nachází v Hitlerově mysli už ve dvacátých letech 20. století – zničení Židů, rasová válka proti nim měly obnovit rovnováhu na planetě a zajistit Němcům potřebné zdroje a životní prostor. Německo muselo hledat své nové kolonie na východě Evropy. Hitler své vize realizoval postupným ničením států – poprvé při okupaci Polska po roce 1939 a pak plnou silou po útoku na Sovětský svaz v létě 1941. Uskutečnění holokaustu umožnila podle Snydera především existence zóny bezstátí, kterou způsobil nejprve pakt Molotov-Ribbentrop a posléze německá okupace. Ve východním Polsku a Pobaltí prošly země dvojí okupací, sovětskou a německou, tedy čistkami NKVD a následným nacistickým vyhlazováním Židů. Podobně sovětské počínání na Ukrajině či v Bělorusku zvyšovalo poté ochotu místních obyvatel ke kolaboraci s Němci a vytvořilo podmínky pro vraždění Židů.
Hromadné vraždění Židů dosáhlo největší hrůznosti a rozsahu právě v oblastech bezstátí, kde Židy nechránilo žádné státní občanství ani byrokratický aparát. Snyder v pronikavé analýze porovnává rozsah holokaustu v různých evropských státech pod nacistickou vládou. Státy, které si zachovaly jistou svébytnost, jako například Dánsko či Bulharsko, své Židy dokázaly ochránit.
Snyder rovněž polemizuje s naším zažitým chápáním holokaustu, této klíčové události moderních dějin. Hovoří o „paradoxu Osvětimi“, jenž redukuje naše představy o holokaustu na symbol Osvětimi, za studené války přijatelný pro Západ i Východ. Hromadné vraždění na Východě, kde střelbou u masových hrobů, smrtí v pojízdných plynových komorách či ve vyvražďovacích centrech jako Treblinka, Bełżec, Sobibór nebo Chełmno zahynula většina obětí holokaustu, mělo být z historické paměti vymazáno. Rovněž znepokojující úvahy přinášejí kapitoly o malém počtu těch, kteří byli ochotni riskovat mnohdy i svůj život a pronásledovaným Židům pomoci.
Snyder nepovažuje holokaust jenom za dávno minulou historickou událost. Uvažování, jež ho způsobilo, je v různých aspektech na světě stále přítomno. Skrývá se v nebezpečích ekologické krize, přelidněnosti, pocitu nedostatku zdrojů, v popírání práva Ukrajiny na existenci ze strany Ruska či v nebezpečí destruovaných států v Africe nebo na Blízkém východě. Z tohoto pohledu je Snyderova kniha i varováním pro budoucnost.
O knize mj. uvedli:
„Timothy Snyder se bez předsudků zamýšlí nad intelektuálními prameny holokaustu a hitlerovskou genocidu zasazuje do kontextu evropské politiky a diplomacie třicátých let. Černá zem je povinnou četbou pro každého, kdo se zajímá o toto tíživé historické období.“
Anne Applebaumová
„Timothy Snyder spojuje Hitlerův rasistický světonázor s ničením států a bojem o území a výživu. Tento výchozí postřeh ho přivádí k podnětným a provokativním závěrům ve vztahu k současnosti. Černá zem před nás staví děsivou nelidskost nedávné minulosti ve snaze zdůraznit naléhavou nutnost nového zamyšlení nad společnou budoucností.“
Ian Kershaw
„Černá zem kombinuje historii s politologickou analýzou a předkládá erudovanou, myšlenkově provokativní reinterpretaci.“
Henry Kissinger
„Černá zem je náročným, významným a provokativním příspěvkem k porozumění holokaustu. Stejně jako v Krvavých zemích nás Timothy Snyder nutí nově promyslet mnohé, o čem jsme si mysleli, že to spolehlivě víme.“
Deborah Lipstadtová
„V Černé zemi podává Timothy Snyder nejenom působivé vylíčení hrůz holokaustu, ale také přesvědčivou analýzu toho, proč holokaust zůstává trvalou hrozbou.“
Zbigniew Brzeziński
Timothy Snyder (nar. 1969) studoval na Brownově a Oxfordské univerzitě, působil v Paříži, ve Vídni, Varšavě a na Harvardu, nyní je profesorem historie na Yaleově univerzitě. Zaměřuje se na dějiny střední a východní Evropy. V češtině mu vyšla kniha Rudý kníže. Utajený život habsburského arcivévody (Beta, 2010), rozhovor s Tonym Judtem Intelektuál ve dvacátém století (PROSTOR, 2013) a Krvavé země. Evropa mezi Hitlerem a Stalinem (Paseka a PROSTOR, 2013). V říjnu 2015 Timothy Snyder obdržel Cenu Nadace Dagmar a Václava Havlových VIZE 97.
