Iva Tajovská (1959) debutovala v roce 2006 souborem novel Jepičí hvězdy. Podle novely Archiv natočila v roce 2009 Česká televize stejnojmenný film. Následovalo sedm úspěšných románů a povídkových souborů, mezi nimi knihy Matky matek (2007), Jarmark obnažených duší (2010) nebo Podlaha z trávy, strop z hvězd (2016).
V románech Odpusť, že jsem se vrátil (2018) a Hořící nebe (2019) se autorka zaměřila na osudy obyvatel Pardubicka zasažených dvěma světovými válkami. Román Než se rozdělíme na ně volně navazuje a završuje tak příběhy několika rodin zmítaných událostmi 20. století. Iva Tajovská čerpá z toho, co je jí blízké. Osudy jejích postav jsou silné ve své syrovosti, za nenápadnou každodenností jejich životů se skrývají skutečná lidská dramata. Autorka je podává s empatií, ale nikoliv nekriticky, a její prózy jsou proto autentické a prosté zjednodušujících zkratek.
