Burton, Robert: Anatomie melancholie

ego! | 16. 12. 2016 | rubrika: Knihy | autor: Aleš Palán

Melancholie ze 17. století

Knižní produkce působí tak trochu jako žrout novinek. Zkuste ale dát někomu pod stromeček starší knihu. Podívá se do tiráže, a když uvidí, že je pár let stará, bude z ní mít radost asi jako z bavlněných ponožek. Traktát s názvem Anatomie melancholie vyšel letos a přitom je hodně starý, konkrétně čtyři staletí. Anglický publicista a kněz Robert Burton  vydal svou esej poprvé v roce 1621. Je fascinující, že má stále co říct. Melancholie může a nemusí být totéž co deprese, případně chandra.

Rozsáhlá kniha není pouhým lamentem nad neveselými stránkami života, je shrnutím toho, co si o věci mysleli velcí duchové, a je zároveň satirou společenských nešvarů. Jak současně působí například Burtonovy postřehy o vládcích: „Jejich příklady se rychle šíří, jejich neřesti se stávají našimi neřestmi; jsou-li nad míru bezbožní, prostopášní, svárliví a nevzdělaní, obecný lid bude z větší části líný a nedbalý.“

Burtonovo dílo ukazuje mimo jiné dobový způsob myšlení, opírající se o zdroje a citáty, aby je pak autor mohl dál variovat. I my se díky dávnému spisovateli máme oč opřít, vší melancholii navzdory.