Kniha pamětí mikrobiologa Jána Vilčeka určitě zaujme i čtenáře, kteří jinak nepřijdou do styku s vědou a vědeckým bádáním. Předkládá životní příběh zajímavý, dobrodružný, plný zvratů. Jako dítě židovských rodičů byl v ohrožení života v době slovenského státu, s pomocí rodičů však přečkal toto těžké období bez úhony. Při studiu na lékařské fakultě bratislavské univerzity se začal zajímat o výzkumné programy a to určilo jeho další cestu. Nejdříve do Virologického ústavu v Bratislavě a odtud dále do světa. Jeho vědecká kariéra se naplno rozvinula ve Spojených státech amerických, když ho jako československého emigranta bez peněz zaměstnala Newyorská univerzita. Tam – ve vlastní laboratoři – se vydal na dobrodružnou cestu objevování, na jejímž konci stál nový lék s názvem Remicade. Číst o procesu objevování léku, o peripetiích a slepých uličkách, o beznaději i naději, je jako číst detektivní román. A čtenář začne chápat, proč vědci tráví celé hodiny dlouho do noci ve svých laboratořích, když se zdá, že objev může být na dosah. S knihou pamětí Jána Vilčeka se může čtenář na tuto zajímavou a tajuplnou cestu vydat.
Ján Vilček nezůstal Newyorské univerzitě nic dlužen. Věnoval jí část svých příjmů z licence a prodeje léku. A nejen to. Založil nadaci, rovněž financovanou z příjmů licence, a ta podporuje jednak mladé vědce, jednak i mladé umělce. Snaží se vyzdvihnout přínos těch, kteří se do Spojených států přistěhovali. Je asi málo lidí na světě, kteří mnohem větší část svých příjmů rozdali, než si nechali pro sebe. Bohatý a smysluplný život Jána Vilčeka je naplněný hlavně láskou k vědě, umění a samozřejmě k lidem.
Ján Vilček (1933) se narodil v Bratislavě, kde také po válce vystudoval Lékařskou fakultu Univerzity Komenského. Po studiu pokračoval ve vědecké kariéře ve Virologickém ústavu. V roce 1964 i se svou ženou Maricou emigroval a od roku 1965 žijí ve Spojených státech. Nastoupil na místo odborného asistenta na Newyorské univerzitě a pokračoval v bádání. Věnoval se zejména interferonům, které hrají důležitou roli při regulaci imunitního systému. Jeho výzkum vedl k vývoji léku Remicade, používaného k léčbě Crohnovy choroby, ulcerózní kolitidy, revmatologické artritidy či psoriázy.
Publikoval více než 350 odborných článků a napsal či editoval několik vědeckých knih. Se svou manželkou založil nadaci, která podporuje vědu a umění. Za své objevy a filantropickou práci získal v roce 2013 ocenění od prezidenta Spojených států Baracka Obamy.
