Téma neznámého člověka prolíná básnickou a prozaickou tvorbou Milady Součkové od konce třicátých let, kdy její zkušenost určuje zborcení idyly demokratických ideálů a idejí pokroku. Postava neznámého, anonymního jedince, jehož život se skládá z neuvěřitelně bohatého světa vroucích podrobností, vzpomínek, zkušeností a vůní, je v různých epochách moderních dějin, počínajících u Součkové rokem šestašedesátým 19. století, konfrontován s klíčovými událostmi, které pro moderního člověka představuje Historie. Tato konfrontace neznámého člověka s jakoby konkrétním, objektivním historickým okamžikem odkrývá často krutě falešnou představu o obraze dějin: rusko-japonská válka, sarajevský atentát, vznik Československa, Masarykův příjezd do Prahy, filozofický kongres v Praze na úsvitu další světové katastrofy, to vše jsou situace umožňující Součkové demytizovat tzv. objektivní historický vývoj a pokrok moderní evropské společnosti. Román, který Milada Součková dokončila roku 1943, vyšel poprvé až v roce 1962, v době, kdy žila v exilu ve Spojených státech. V nakladatelství PROSTOR vychází jako VII. svazek edice Dílo Milady Součkové.
Neznámý člověk
Milada Součková
0 Kč
Sedmý svazek Díla Milady Součkové přináší autorčinu vrcholnou prózu, ve které konfrontuje objektivní historický vývoj s obrazem světa uchovávaným konkrétní individuální pamětí.
Není skladem
Autor:Milada Součková
Další informace
| Autor | |
|---|---|
| ISBN | |
| Rok vydání | |
| Pořadí vydání | |
| Typ vazby | |
| Počet stran | |
| Edice |
Autor
Milada Součková
Modernistická prozaička, básnířka, lingvistka a literární teoretička Milada Součková, též Milada Rykrová (1899–1983) se účastnila uměleckého a literárního života, spolupracovala s Pražským lingvistickým kroužkem, seznámila se s Romanem Jakobsonem a za války spolupracovala s Vladislavem Vančurou na Obrazech z dějin. Roku 1940 spáchal její muž, malíř Zdeněk Rykr, sebevraždu.
Po roce 1945 pracovala Milada Součková jako kulturní atašé československého konzulátu v New Yorku a po únoru 1948 zůstala v USA, takže doma její díla nemohla vycházet. V letech 1950–1962 přednášela českou literaturu a další slovanské obory na Harvardově univerzitě, v letech 1962–1969 na univerzitě v Chicagu a v letech 1970–1973 v Berkeley. Od roku 1963 byla knihovnicí Harvardovy univerzity a shromáždila zde patrně největší soubor české literatury mimo ČR; tomuto fondu odkázala i své úspory.
Dílo Milady Součkové začalo vydávat v roce 1995 nakladatelství ERM. To však zanedlouho zaniklo a projektu se roku 1997 ujal PROSTOR, který tento ediční počin dotáhnul do konce vydáním svazku Sešity Josefíny Rykrové: (1974-1983), tedy více než třísetstránkového cyklu veršů, jež autorka psala na sklonu života, v americkém exilu. Za vydání spisů byl PROSTOR oceněn Magnesií Literou za nakladatelský čin v roce 2010.
