Jeden z nejvýznamnějších italských prozaiků 20. století, dobře známý i českému čtenáři (např. Naši předkové, Italské pohádky, Neviditelná města), se ve svých přednáškách-esejích zamýšlí nad hodnotami literatury. Na sklonku našeho tisíciletí, které bylo mj. poznamenáno knihou, nemůžeme nepozorovat, že kniha v tom tvaru, v jakém ji známe, ztrácí svůj význam zároveň s literaturou. Americké přednášky chtějí být pokusem o výčet hodnot knihy a literatury, které by měly být pro příští tisíciletí ne-li zachovány, tedy alespoň ne zcela zapomenuty.
V jednotlivých esejích (Lehkost, Rychlost, Přesnost, Viditelnost, Mnohost a Soudržnost, kterou už nestačil napsat) se Calvino obrací k vlastní tvorbě, ale i k mytologii, pohádkám a světovým autorům, jako je Musil, Proust, Jarry či Borges. Na šesti heslech názorně předvádí literaturu a zároveň svůj zápas s jazykem: lehkost vyjádření závažnosti, rychlost popisu stálosti, přesnost pomocí nepřesností jazyka, viditelnost toho, co nelze uvidět, mnohost jednoho a soudržnost, která chybí. Zdánlivá naivita a přímočarost esejů zachovává Calvinův literární styl a přispívá k tomu, že jsou čtivé a podnětné pro širší publikum.
