Katalog titulů

Román Na ostří nože je vrcholným příkladem Maughamova literárního mistrovství. Je to příběh mladého Američana Larryho Darrella, který se jako letec dobrovolně účastnil první světové války. Po návratu domů, do blahobytného prostředí poválečného Chicaga, nedokáže znovu zapadnout do společnosti svých vrstevníků a je lhostejný k americké představě úspěšného mladého muže.

Byla mladá a atraktivní a věřila, že svět jí leží u nohou. Jejímu kouzlu podlehl i ten, po němž toužily tisíce žen. Karel Gott. Jenomže život má k pohádkám o princích na bílém koni, vedle nichž je všechno už jen šťastné a bez poskvrnky, setsakramentsky daleko. A tak i Martinin sen o životě po boku slavného muže začal dostávat trhliny a Martina se musela postavit na vlastní nohy, dozrát, dospět a srovnat si v hlavě, co, kdo a proč je v jejím životě nejdůležitější. A to všechno v osamění, bez přátel a peněz, na druhém konci světa.

Tetralogie Geniální přítelkyně uchvátila čtenáře bezmála na celém světě a vzbudila zaslouženou pozornost literární kritiky.
Nyní v dárkovém balení, v atraktivním obalu, v kartonových deskách a za zvýhodněnou cenu.

Dne 23. února 1981 v 18.23 hodin vtrhla do španělského parlamentu v Madridu skupina ozbrojených gardistů a po chvíli nařídila vyděšeným poslancům a členům vlády, aby si lehli na zem za své poslanecké lavice. Začal tím pokus o puč, jehož prvotním cílem bylo odstranit dosluhující neschopnou vládu Adolfa Suáreze a nahradit ji jakousi vládou národní jednoty. Javier Cercas analyzuje tento okamžik, kdy se na chvíli zastavil čas, jako gesto osobní odvahy tří politiků (pučisté měli pistole a samopaly a v jednu chvíli stříleli do vzduchu). Ale také jako gesto tragické, gesto stvrzující politickou kariéru, která se nezadržitelně blíží svému konci. O svém díle Anatomie jednoho okamžiku mluví autor jako o románu, spíše jde ale o literární kroniku, nebo přesněji o strhující převyprávění konkrétních historických událostí romanopiscem.

Když Donald Trump vyhrál volby, mnoho z nás si položilo otázku, o níž jsme si nikdy nemysleli, že si ji budeme klást: Je naše demokracie v ohrožení? Steven Levitsky a Daniel Ziblatt, profesoři Harvardovy univerzity, se rozpadem demokracií v Evropě a Latinské Americe zabývají již více než dvacet let. Oba si myslí, že odpovědí na výše položenou otázku je ano. Staví na desítkách let výzkumů a široké řadě historických a globálních příkladů sahajících od Evropy 30. let k dnešnímu Maďarsku, od Turecka a Venezuely až po americký Jih během platnosti zákonů Jima Crowa. Ukazují na nich, jak demokracie umírají – a jak ta naše může být ještě zachráněna.

Sbírka povídek Děti Nového světa zavádí čtenáře do blízké budoucnosti, v níž hrají technika, počítače, sociální sítě a virtuální realita tu nejdůležitější roli, roli mnohem významnější než lidská interakce a vztahy obecně. Hrdinové příběhů žijí v utopickém světě, zdánlivě dokonalém, který člověku zajišťuje veškeré uspokojování fyzických potřeb, ale zároveň vytváří závislost na technických výdobytcích moderní společnosti, v níž jedinci ztrácejí kontakt nejen sami se sebou, ale i se svými blízkými.
 

Vyšlo též jako e-kniha.

Centrem románu je rodinný dům profesora ornitologie Ivana Alexandroviče stojící na moskevské ulici Sivcev Vražok. Plastická rodinná kronika, odehrávající se v letech 1914–1920, slouží jako mikrokosmos, v němž se zrcadlí střet ruské inteligence s dějinnými katastrofami počátku 20. století – první světovou válkou, ruskou revolucí a bolševickým terorem v době válečného komunismu.
 

Vyšlo též jako e-kniha.

Mnozí si dnes kladou otázku, zda umělá inteligence překoná v dohledné budoucnosti tu lidskou, a pokud ano, jaké to bude mít důsledky. Budeme schopni umělou inteligenci vědomou si samu sebe ještě kontrolovat? Bude naším spojencem? Nebo nás nebude už potřebovat, a může nás tudíž chtít zničit? Vznikne nový „živočišný“ druh, který bude kombinací člověka a jím vyvinuté umělé inteligence? Na tyto a další otázky se pokouší odpovědět monografická kniha Nicka Bostroma.
Kniha je čtivá a přístupná nejen odborníkům, ale i širokému publiku. Její výhodou je, že se zabývá scénáři, jež mohou vyplynout z dalšího vylepšování technologií, které dnes používá v různých formách každé dítě.
 

Vyšlo též jako e-kniha.

V prvním románu Eleny Ferrante, autorky celosvětového bestselleru Geniální přítelkyně, se hlavní hrdinka Delia vrací do rodné Neapole, aby dala do pořádku záležitosti své zesnulé matky Amalie. Autorka v próze tematizuje problematický vztah italských žen a jejich dcer, které musí ustupovat do pozadí před svými otci a bratry. Ferrante svým románem otevírá svět symbolů, svět, v němž hlavní roli hraje hledání a nalézání – ztraceného vztahu s matkou i k sobě samé.
 

Vyšlo též jako e-kniha.

Ve své vzpomínkové próze skládá Mark Slouka, syn českých rodičů, kteří po únorovém puči odešli do Spojených států, spletitou a často pochmurnou mozaiku svého života. Rozhodl se odhalit své nitro, použít psaní jako určitou formu terapie a strhnout závoj z dětských vzpomínek na rodiče. Slouka ve své próze citlivě, avšak nanejvýš pravdivě zaznamenal křehkost vztahu mezi matkou a jejím synem, nesnáze dospívání a často složitý život emigrantů v cizí zemi.
 
 

Vyšlo též jako e-kniha.

Kniha zachycuje zcela novou a zatím neznámou část ve vztazích mezi Československem a Norskem v období po druhé světové válce. Autor vychází ze širšího kontextu politických a kulturních norsko-českých vztahů a poté podrobně mapuje československé špionážní aktivity v souvislosti s Norskem od únorového převratu 1948 až do pádu komunismu v roce 1989, a to vše prostřednictvím konkrétních lidských příběhů a osudů.
 

Vyšlo též jako e-kniha.

Kniha Igora Lukeše, profesora Bostonské univerzity, se zabývá dramatem československého státu v nejistém prostoru mezi Východem a Západem od konce první světové války až do Mnichovské dohody v roce 1938.
Lukešovo líčení, které nepostrádá živost a dramatickou gradaci, je založeno na pečlivém studiu archivních historických pramenů, zpřístupněných počátkem devadesátých let, a vedle množství dosud neznámých faktů přináší rovněž nový pohled na řadu otázek dané tematiky, ať už jde o osobnost Edvarda Beneše, ochotu Sovětského svazu vojensky zasáhnout ve prospěch Československa, úlohu Kominterny či západní politiku appeasementu.
Práce vychází v novém vydání u příležitosti osmdesátého výročí mnichovských událostí s předmluvou velvyslance Normana Eisena.
 
 

Vyšlo též jako e-kniha.

Osm rozhovorů s lidmi žijícími dlouhodobě mimo civilizaci přináší pohled do tajuplného světa, o jehož existenci nic nevíme. Setkáváme se zde s divokými zvířaty, krutými zimami, dokonce i s přízraky. Někteří samotáři jsou vysloveně racionální, jiní vyprávějí svůj život trochu jako mýtus. I ten má svou výpovědní hodnotu, jen jinou než výčet ověřených faktů.
Rozhovory s šumavskými samotáři vedl spisovatel a publicista Aleš Palán (Magnesia Litera, Cena Českého literárního fondu), snímky přispěl fotograf Jan Šibík (Czech Press Photo, Golden Prisma Award).
 

Vyšlo též jako e-kniha.

Od vstupu Trumpa do Bílého domu už uplynul víc než rok, ale stále není jasné, jak mohl právě on vyhrát. Hardingova kniha přináší existenčně důležité informace. Částečně i díky ní dnes nikdo na Západě nepochybuje o ruské zpravodajské operaci ve prospěch Donalda Trumpa. A v racionálních momentech o ní ve skrytu své duše nepochybuje ani on sám.
 

Vyšlo též jako e-kniha.
 

Román klasika anglické literatury vyšel poprvé v roce 1930 a čtenáři v postavě spisovatele Edwarda Driffielda záhy odhalili skutečného romanopisce Thomase Hardyho. Děj se odehrává od devadesátých let 19. století do konce dvacátých let století 20., kdy je vypravěč, rovněž spisovatel William Ashenden, požádán svým kolegou Alroyem Kearem o pomoc se sepsáním životopisu nedávno zesnulého Driffielda. Autor mistrně vylíčil zejména Driffieldovu první manželku Rosie, která je centrální postavou románu. Rosie je zosobněním nespoutané, bezprostřední a živelné ženskosti, která vybočuje z konvenčních společenských norem, a je často kvůli své uvolněné morálce, prostotě a „obyčejnosti“ trnem v oku lidí z vyšší společnosti.

Vyšlo též jako e-kniha.

Osm rozhovorů s lidmi žijícími dlouhodobě mimo civilizaci přináší pohled do tajuplného světa, o jehož existenci nic nevíme. Setkáváme se zde s divokými zvířaty, krutými zimami, dokonce i s přízraky. Někteří samotáři jsou vysloveně racionální, jiní vyprávějí svůj život trochu jako mýtus. I ten má svou výpovědní hodnotu, jen jinou než výčet ověřených faktů.
Rozhovory s šumavskými samotáři vedl spisovatel a publicista Aleš Palán (Magnesia Litera, Cena Českého literárního fondu), snímky přispěl fotograf Jan Šibík (Czech Press Photo, Golden Prisma Award).
 

Vyšlo též jako e-kniha.