V posledních padesáti letech mnozí historikové očerňovali Britské impérium a dělali z něj násilnický zločinecký spolek, který po sobě zanechal snad jen dva památníky: hru zvanou fotbal a výraz „fuck off“. O objektivnější pohled se pokouší Niall Ferguson a ukazuje, že z imperiálního dědictví vznikl moderní svět, který bereme jako samozřejmost: demokracie, volný obchod a globalizace.
Ferguson líčí historii Britského impéria od 16. do 21. století. Impérium, které v době svého vrcholu ovládalo čtvrtinu světové populace, čtvrtinu zemského povrchu a téměř všechny oceány, se příznivě podepsalo na vývoji Spojených států a Kanady, Indie, Afriky, Austrálie, Nového Zélandu, východní Asie a Číny. Podle Fergusona impérium neožebračovalo národy, které se ocitly pod jeho nadvládou, ale naopak zajišťovalo jejich ekonomický blahobyt tím, že díky této nadvládě byly tyto země politicky stabilní. Idea svobody odlišovala impérium v minulosti od jeho evropských soupeřů, což se mj. projevilo během boje proti nevolnictví. Autor rovněž vyzdvihuje funkční efektivitu impéria. Například v Indii 900 civilních úředníků a 70 tisíc vojáků vládlo 250 milionům Indů.
Ferguson však netvrdí, že impérium bylo bez poskvrny. Naopak se pokouší ukázat, že často selhávalo při naplňování vlastního ideálu individuální svobody, zejména v počátcích otroctví a „etnických čistkách“ domorodých národů. Přesto impérium razilo cestu volnému obchodu, volnému pohybu kapitálu a po zrušení otroctví i svobodnému pohybu pracovních sil.
Kniha pro českého čtenáře představuje nejen možnost seznámit se s dějinami, fungováním a dědictvím Britského impéria, ale zároveň jedinečnou příležitost korigovat obsah takových zažitých pojmů, jako je kolonialismus nebo vykořisťování. Díky této knize můžeme také lépe pochopit odstup, který si Velká Británie vždy udržovala od kontinentu i Evropské unie a který nakonec vyvrcholil brexitem.
Publikace je vybavena rozsáhlým obrazovým materiálem, který působivě dokresluje charakter a atmosféru impéria v té které době a zemi.
Niall Ferguson (nar. 1964) je profesorem historie na Harvardově univerzitě, vědeckým pracovníkem na Hooverově institutu Stanfordovy univerzity a hostujícím profesorem na univerzitě v Pekingu. Specializuje se na ekonomickou historii a napsal řadu prací k dějinám 19. a 20. století, mj. Paper and Iron. Hamburg Business and German Politics in the Era of Inflation, 1897–1927 (1995), The World’s Banker. A History of the House of Rothschild (1998), The Cash Nexus. Money and Power in the Modern World, 1700–2000 (2001).
Několik jeho děl vyšlo také v češtině, např. Virtuální dějiny. Historické alternativy (2001), Nešťastná válka (2004), Colossus. Vzestup a pád amerického impéria (2006), Válka světa. Dějiny věku nenávisti (2009) a Civilizace. Západ a zbytek světa (2014).
Niall Ferguson je ženatý, jeho manželkou je spisovatelka a aktivistka za ženská práva Ayaan Hirsi Ali, a má čtyři děti.
