Próza

Bernhardova novela Na výšinách vyšla knižně poprvé v roce 1989, avšak autor ji začal psát už v roce 1957, a patří tedy k jeho nejranějším prózám, resp. textům na pomezí poezie a prózy. 

Německý spisovatel Bernhard Schlink je u nás dobře známý nejen svými romány (Předčítač, Návrat) a povídkami (Útěky z lásky), ale do povědomí vstoupil i jako autor předlohy oscarového filmu Předčítač. Velkého úspěchu včetně zfilmování však dosáhla i Schlinkova prvotina – detektivní román se svéráznou postavou detektiva Selba.

Historický román slovenského spisovatele Dušana Šimka se odehrává v druhé polovině 18. století a zachycuje kulturní a duchovní atmosféru u knížecího dvora Mikuláše Esterházyho. Setkáváme se zde s Josephem Haydnem, který jako vrchní kapelník knížecí opery získával postupně proslulost.

Bernhard Schlink si románem Předčítač (Vorleser, 1995) získal světovou proslulost. V rovině osudového milostného vztahu v něm zpracoval čtenářsky přitažlivým způsobem téma německé viny za zločiny druhé světové války.

Dramatické osudy tří generací jedné rodiny s českými, židovskými a německými kořeny se v románu Tři tváře anděla prolínají s klíčovými událostmi 20. století.

 V Bernhardově literární pozůstalosti uložené v jeho archivu v rakouském Gmundenu byl přednedávnem objeven autorův rukopis s titulem Moje ceny. Jak z archivních materiálů vyplývá, strojopis vznikl v roce 1980.

Svébytný beletristický text obsahuje autorovy komentáře k udělení celkem devíti významných literárních ocenění, jichž se autorovi dostalo, a zároveň tři proslovy, které při těchto příležitostech vznikly. Kniha se vyznačuje typickou bernhardovskou sebeironií a komikou, jakož i sarkasmem vůči bezduchým oficialitám a společenským rituálům. 

Co by se stalo, kdyby neshody mezi EU a Ruskem přerostly v opravdovou studenou válku? Co by se stalo, kdyby se české podniky ocitly bez energie a české domácnosti bez tepla? Co by se stalo pak, kdyby opravdu začalo mrznout? Kdo byl tajemný rezident KGB v Praze v období normalizace? Kdo je dívka se svatozáří, kvůli které umírají lidé za záhadných okolností? Kdo je znavený agent české tajné služby Josef K.? Jak zvládne úkol, na který není připraven a na kterém možná závisejí osudy milionů lidí? Kdo je autor skrývající se pod pseudonymem Daniel Wolf? To vše, až na to poslední, se dozvíte v Ochlazení, prvním českém světovém thrilleru.

Tři autorovy kratší prózy ze šedesátých let spojuje téma trýznivého prožitku lidského údělu. V novele Ungenach (1968) zpracovává motiv dědictví, který o téměř dvacet let později rozvinul ve svém vrcholném románu Vyhlazení. V rané próze Amras (1964) se dva bratři na krátkou dobu po sebevraždě rodičů ocitají na hranici života a smrti. Také závěrečné Moušlování (1969) je zprávou o zraněném životě a o jednotvárnosti lidské existence.

Po literárním cestopisu o Indii pod názvem Čísi svět (2004) představuje známá česká spisovatelka v nakladatelství PROSTOR už svou druhou knihu. Její tři novely vznikaly postupně od druhé poloviny osmdesátých let minulého století a ve všech případech jde o silné příběhy z našich časů.

Román o Janu Palachovi zachycuje krátký, ale o to pohnutější úsek našich národních dějin – šest měsíců od srpna 1968 do ledna 1969. Děj románu začíná příjezdem sovětských tanků 21. srpna 1968 a podrobným líčením Palachovy činnosti a prožitků v prvním týdnu okupace.

Kniha obsahuje tři díla francouzské literatury z 18. století, tedy z období běžně charakterizovaného jako libertinská kultura. Výraz „libertinství“ je ovšem mnohoznačný a spadají do něj jak frivolní a lascivní knihy, tak i spisy předrevolučních filozofů a raných osvícenců.

Vyšlo též jako e-kniha.

Vzpomínková próza kolínského rodáka nás zavádí do atmosféry šedesátých a sedmdesátých let. Radovan Dršata s humorem líčí své příhody od raného dětství přes školní léta po dospívání, včetně zážitků z konce tzv. socialismu s lidskou tváří a okupace.

Rozpravu Zásluhy žen dokončila autorka v roce 1592, těsně před svou smrtí, a tiskem vyšla poprvé roku 1600. Nese podtitul, který slibuje prokázat o ženách, „jak jsou ctihodné a oč jsou dokonalejší než muži“, a formou rozhovoru pojednává v zásadě o pojmu lásky a staronovém problému vztahů mezi mužem a ženou.

Bernhard Schlink si románem Předčítač (Vorleser, 1995) získal světovou proslulost. V rovině osudového milostného vztahu v něm zpracoval čtenářsky přitažlivým způsobem téma německé viny za zločiny druhé světové války.