Recenze

Wolf, Daniel: Ochlazení

Reflex | 18. 2. 2009 | rubrika: Recenze | autor: Ivan Adamovič

Když Tom Clancy v thrilleru Čestný dluh částečně předpověděl letadlový terorismus z 11. září, povídal si o tom celý svět. Čeští autoři nejsou bohužel světoví ani ve své domovině, ač napíší knihu označenou na obálce jako „první český světový thriller“. Román Ochlazení od Daniela Wolfa předpověděl plynovou krizi, zavřené kohouty, zamrzání východoevropských sídlišť. Nastala mediální smršť? Ticho po pěšině.

Jak je to možné? Za prvé je tu problém zavedeného, příliš vyhraněného vydavatelství. Prostor vydává stejnojmenný intelektuální sborník a vysokou světovou literaturu, mimo jiné kompletního Thomase Bernharda. Jak mají jeho čtenáři naložit s thrillerem, údajným debutem českého autora? Jak si k němu mají najít cestu ti, kteří už mají Prostor kamsi zařazený? Druhým faktorem znesnadňujícím úspěšný marketing díla je fakt, že Daniel Wolf je pseudonym. I kdyby nakladatel nakrásně chtěl chytit příležitost za pačesy, nemůže na tiskovky nebo do Uvolněte se, prosím! poslat maskovaného anonyma. Velká škoda.

Neobvyklý je i žánr „špionážní thriller“, v české literatuře poměrně vzácný jev. Ústředním protagonistou Ochlazení je český špión Josef Karásek, jenž rozplétá tajemná, zřejmě ke KGB vedoucí úmrtí kolem bývalého estébáka Šedivého. Špióny bychom měli. Ale thriller? Od thrilleru se jaksi z definice očekává, že pocit napětí bude dominovat všemu ostatnímu. Takový cíl Wolf ale zjevně nesleduje. Tempo je metodické, o napětí není nouze, ovšem ani o zadumané pasáže (autor, respektive Karásek se rád poslouchá a předvádí). Uprostřed knihy je dokonce devítistránková pasáž věnovaná synopsi diplomové práce z oboru psychologie, která nakonec pro samotný děj nehraje větší roli, ale zato může sloužit jako bezpečný filtr pro všechny čtenáře, kteří se těšili na thriller. Autor dává přednost obsahu před účinkem, řádu před chaosem. Vypráví vše po pořádku, bez zámlk a větších překvapení. Nesnižuje se k módním trikům, jako je přeskakování mezi více dějovými plány; nejsou tu ani prudké střihy v tom nejnapínavějším.

Zato nabízí bohaté odškodné: profesionální, precizní styl, poutavý příběh, vesměs skvělé dialogy a přitažlivého protagonistu. Od světové úrovně tuto knihu dělí jen několik rozkolísaností nijak zásadního rázu. Lepší dramaturgie, řekli bychom. Wolf/Josef K. je nejefektnější a nejpravdivější, když je věcný, skeptický nebo cynický. Nevěříme mu už tolik, dojde-li na intimitu a emoce spojené s láskou. Tam se realita mění v pohádku a v klišé. Autor svým kladným hrdinům moc přeje. Touha po nastolení řádu a spravedlnosti v jakési vyšší úrovni dílo mírně zplošťuje.

Po lehce odtažité expozici líčící revoluci v Bělorusku blízké budoucnosti, zbrocenou krví demonstrantů a vojenským obsazením země ruskou armádou, následuje oddíl Zámek, jenž je naopak velmi působivý. Odehrává se v chladnoucím Česku bez zemního plynu; Rusko jej přestalo dodávat Západu na protest proti nátlaku NATO, aby se stáhlo z obsazeného Běloruska. Josef K. začne pátrat po tom, kdo zametá kolem Šedivého mrtvoly, a dozví se o dívce s nevysvětlitelnou aurou, která zřejmě ví cosi důležitého na současného ruského prezidenta. Josefova úvaha je prostá. Kdybychom měli páku na Kreml, vypáčíme s ní i zavřené plynové kohoutky na ruských hranicích. Cesta ho zavede do Spojených států, do Jeruzaléma a posléze do Moskvy, což jsou místa autorovi zřejmě dobře známá. Cizí pro něj není ani praxe tajných služeb, jež dodává románu na atraktivitě. Čtenáře žijícího v iluzi o osobním soukromí možná znepokojí efektní prostřihy z telefonních odposlechů sledovaných postav a z jejich průběžného osahávání tykadly nejrůznějších zpravodajských zdrojů.

Chladnoucí mrtvoly, chladnoucí Evropa, to je ideální partie pro špióna ochladlého k životu. Titul knihy se jen v menší míře vztahuje k fyzickému ochlazení mrznoucích zemí. Osamělý muž vykonává osamělé řemeslo, v němž si nikdy nikdo nemůže být jistý nikým a ničím. Josef už dávno nežije, jen koná bez naděje na lepší zítřek. Rozvedený, bezdětný („Nejdřív neměli spěch, potom čas a nakonec chuť. Zkonzumovali svoje manželství tak důkladně, že jim kromě papíru zbyl jen vzájemný respekt, a nakonec ani ten ne.“), bezejmenný. Jeho dojemná snaha spasit svět i řada dalších okolností připomínají situaci z filmu Syriana, ne však bezútěšný závěr snímku.

Pomineme-li opravdu mimořádný souběh okolností, Ochlazení je výborná četba i pro teplejší a klidnější měsíce, než byl letošní leden. Ať už je Daniel Wolf kdokoliv, jeho literární existence by neměla zmizet jen tak v prostoru.