Recenze

Schlink, Bernhard: Letní lži

Respekt | 30. 10. 2017 | rubrika: Literatura | strana: 57 | autor: Tomáš Brolík

Mrazivé léto

Většina čtenářů zná Bernharda Schlinka jako autora úspěšného (a úspěšně zfilmovaného) románu Předčítač. Komu se kniha zalíbila i pro chladný, nesentimentální a nade vše přesný styl, pro toho je dobrá zpráva, že ho najde i v povídkovém souboru Letní lži, který nedávno vyšel česky. Jen místo příběhu vyprávěného ve třech časových rovinách a dotýkajícího se německých i světových dějin je tu sedm úsporných a nekomplikovaných příběhů, jejichž leitmotivem je – oklamávání.

Oklamávání ve vztazích partnerských, rodinných i čistě náhodných, oklamávání sebe sama. Vše v té nejlepší tradici psychologické prózy. V jednoduchém, nedramatickém, ale přitom naprosto precizním popisu lidských vnitřních hnutí je největší kouzlo povídek. A v tom, jak dokonale odpozorované jsou drobné lidské úskoky a sebeospravedlňování; jak jemně Schlink stupňuje drama v prostých a běžných dialozích. Snad jediným, kdo se ve Schlinkových hrdinech aspoň trochu nepoznává, může být světec anebo dlouholetý trosečník na opuštěném ostrově.

Bernhard Schlink je uznávaný německý spisovatel narozený koncem války v Bielefeldu, jeho hlavní profesí je ovšem právnická praxe, kterou vykonává v Berlíně a v New Yorku. Je ztělesněním západního poválečného intelektuála – a takoví jsou i jeho hrdinové, vesměs vzdělanci, umělci a vykonavatelé svobodných povolání. Právě pohyb v důvěrně známém, kultivovaném a blahobytném prostředí Schlinkovi rozvazuje ruce a umožňuje mu soustředit se na hlavní téma, tedy zamlčované podvody a lži, které mají různou podobu a vyústění. Někdy svého nositele jemně dovedou k prozření a zásadnímu životnímu rozhodnutí, někdy k osobní katastrofě. Ale vždycky je to s mrazivou přesvědčivostí – navzdory v knize všudypřítomnému létu.