Dopravu zdarma od nás získáte při objednávce nad 1300,-Kč.

Recenze

Holt, Jim: Proč existuje svět?

Respekt | 25.–31.8.2014 | Ondřej Nezbeda

Největší tajemství světa

Mohlo tu být spíš nic než něco. Bylo by to jednodušší. Jenže je tu vesmír, písně Elvise Presleyho, sex, internet, složenky a jiné pozoruhodné věci. Proč ale svět existuje, když by také vůbec nemusel být? Amerického spisovatele a esejistu Jima Holta sžírala touha nalézt uspokojivou odpověď natolik, že se rozhodl ty nejzajímavější poznatky filozofie a vědy shrnout do knihy Proč existuje svět? a důsledně je probádat. Vypravil se do Oxfordu, Londýna, Paříže, Pittsburghu, aby na tamních univerzitách vyhledal přední specialisty na kvantovou fyziku, kosmologii, matematiku. A po návratu sepsal napínavou filozofickou detektivku.


Mohlo by se zdát, že otázka po původu světa je stará jako lidstvo samo, ale je to jinak. Staří Řekové ani učenci středověku se nepotřebovali ptát, proč je svět. Stvořil jej Bůh. Tomáš Akvinský a po něm mnozí další sice tvrdili, že jej stvořil z ničeho, ale i kdyby svět zanikl, pořád by tu byl Bůh jako jeho první příčina, která může dát impulz ke vzniku světa nového. Teprve až v osvícenství si někteří myslitelé dokázali představit, že by také nemuselo být vůbec nic – ani svět, ani Bůh. Roku 1714 tak německý filozof Gottfried Wilhelm Leibniz nejprve zformuloval princip dostatečného důvodu, který říká, že každý fakt má své vysvětlení. „A jakmile je tento princip vyřčen,“ pravil Leibniz, „první otázka, již máme právo si klást, zní: ,Proč je něco spíše než nic?'“ Strašidlo absolutní nicoty bylo vypuštěno do světa.
Holta ale nezajímají ani tak dějiny filozofického myšlení, přestože k oné neodbytné otázce ho jako studenta filozofie přivedly knihy Jeana-Paula Sartra a Martina Heideggera. Více ho zajímá, jak v poznání vzniku světa pokročila současná věda, především fyzika, matematika, kosmologie. Ptá se proto trochu jinak a konkrétněji. Například: Co bylo před velkým třeskem? Jak se z nuly může stát jednička? Jak lze od ničeho dospět k něčemu? A pokud existuje multiverzum – nekonečné množství vesmírů – existuje i vesmír, který není?
Hned na první návštěvě u renomovaného filozofa vědy Adolfa: Grünbauma dostane ránu na solar. Celá ta otázka je „Scheinproblem“, nesmyslná, dozvídá se. Můžou si ji klást jen lidé, kteří jsou přesvědčeni, že svět musí mít nějakou příčinu, bez níž by jej nicota pohltila. Pokud je však existence jen shoda náhod a podíváme se na celou věc empiricky – jak se na moderní vědu sluší „co by mohlo být empiricky vzato běžnější, než že něco existuje?“
Z takových závěrů se ale Jim Holt rychle otřepe a pouští se dál. Třeba za britským filozofem Derekem Parfitem, který se domnívá, že k odpovědi na otázku „proč“ se můžeme přiblížit z druhé strany, přes otázku „jak“ – chce najít zvláštní rys, jímž se náš svět odlišuje od všech ostatních způsobů, jak také realita mohla vypadat. A jeho kolega z Oxfordu, fyzik David Deutsch, je zase zastáncem teorie multiverza, jež tvrdí, že náš vesmír je jen jedním z ohromného souboru vesmírů. Všechny na sebe vzájemně reagují a produkují jinak neobjasnitelné kvantové fenomény. Jejich všudypřítomným principem uspořádání je pak poznávající mysl.
Možná to zní trochu složitě, nicméně Jim Holt má vzácný dar i ty nejnáročnější hypotézy přiblížit srozumitelně a navrch vtipně. Jeho metoda připomíná platónské dialogy, v nichž se Sokrates nesnaží partnera přemoci, ale zvídavými otázkami mu pomáhá promýšlet tezi do větší hloubky a odkrývat její slabiny. Holt si nemne důležitě vous, obsazuje se do role zvídavého dítěte.
Jeho „existenciálně detektivní pátrání“ navíc netvoří jen samotný výklad kosmologických, fyzikálních a filozofických hypotéz. Doprovází je reportážními popisy ze svých cest a především humornými a pronikavými portréty jednotlivých myslitelů, jejich způsobů myšlení, vyjadřování a chování. Ukazuje Čtenáři, jak moc jejich úvahy ovlivňuje jejich životní zkušenost a povaha, jak některým z nich i přes nespornou genialitu zastiňuje výzor arogance nebo náboženská nesnášenlivost.
Už od počátku přitom bylo jasné, že autor ve svém pátrání jednoznačného řešení nedojde, atak by se čtenář mohl ptát, proč se vůbec do podobného podniku pouštět. Proč takovou knihu psát a číst – proč raději nedělat nic? Odpovědí je, že pro radost z myšlení, kterou jej Jim Holt nakazí od první stránky. Pro poutavé a zábavné promýšlení smyslu světa a existence vůbec. Pro náramné intelektuální dobrodružství.