Recenze

Ferrante, Elena: Geniální přítelkyně

knizniklub.cz | rubrika: Čtenářské recenze | autor: Lenka Mynaříková

Přiznám se, že nejsem velký znalec současné italské prózy. Kdysi jsem sice přečetla Dantovu Božskou komedii, vím, že existoval Francesco Petrarca, přečetla jsem pár knih Alberta Moravii a ze současných italských spisovatelů znám jen Fausta Brizziho a jeho knihy 100 dní štěstí a Máš mě vůbec rád? Elena Ferrante, ať už se za tím jménem skrývá kdokoliv, je pro mě objevem letošních Vánoc, za který děkuji své geniální přítelkyni.

Vypravěčkou je Elena Grecová, starší dáma vzpomínající na své dětství v chudinské čtvrti v Neapoli v padesátých letech. Blízko kolejím s výhledem na Vesuv. Znalci v popisu místa poznávají neapolskou část Luzzatti, přestože v knize není pojmenována ani jednou (pokud by vás to zajímalo, dá se Luzzatti vygooglit v mapách i s fotkami z místních ulic).

Elena se v dětství skamarádila s Lilou Cerullovou – stejně starou dívkou ze sousedství, která vždy vybočovala z řady. Chováním, znalostmi...  Hodně četla, byla odhodlaná, nebojácná, provokující, ve škole zlobivá a přitom nejlepší, nejrychlejší, nejbystřejší. Elenu její chování přitahovalo jako magnet a snažila se s ní ve školních úkolech držet krok. Byly nejlepší žákyně v obecní škole, ale na měšťanku mohla jen jedna z nich. Druhé to neumožnila rodina a jejich životní situace. A tak zatímco jedna pokračuje ve studiu a po měšťance jde dokonce na gymnázium, druhá začíná pracovat a v době dospívání se dostává do nelehké situace s nápadníky.

Nechci prozrazovat příliš. Přátelství obou dívek je vykresleno z Elenina pohledu, pro kterou je Lila geniální přítelkyní, která ji motivuje a pomáhá. Pro Lilu je takovou přítelkyní zase Elena, byť to tak během knihy mnohdy nevypadá, ale sama jí to řekne v závěru prvního dílu.

Elena však nevypráví jen o nich dvou. Nedílnou součástí jejich dětství a dospívání, kterými se první díl tetralogie zabývá, jsou také popisy čtvrti a města, kde žijí, sociálních podmínek, místní chudoby i blahobytu nacházejícího se o pár bloků dál, přátelství  i nenávisti mezi jednotlivými osobami i celými rodinami, pramenící v době války, tedy v době „před Elenou a Lili“. Prostřednictvím Eleny sledujeme první automobily v této části Neapole, první televizory, počáteční rozkvět podnikání…

V doslovu překladatelky knihy Alice Flemrové je uvedeno, že v dalších dílech se rozvine i téma organizovaného zločinu, tzv. camorristů, skutečných pánů čtvrti, které je v prvním díle jen lehce naťuknuto.
Podaří se Eleně i Lile splnit jejich dětský sen o zbohatnutí? O úniku z jejich nuzných domovů do blahobytu?
Zpočátku mi chvíli trvalo, než jsem se do knihy začetla, ale zhruba ve čtvrtině mě příběh chytil více, četla jsem jedním dechem každou volnou chvilku a na konci jsem byla „otrávená“, že budu muset s pokračováním čekat na vydání dalšího dílu. Jsem vážně zvědavá, jak životy geniálních přítelkyň budou pokračovat.

https://www.knizniklub.cz/literarni-kavarna/ctenarske-recenze/genialni-pritelkyne.html