Recenze

Rozčarování světem, který nás obklopuje, sice v Bernhardových textech působí depresivně, ale současně to čtenáře přitahuje. V mnoha ohledech nezbývá než souhlasit, že v jeho pohledu je kus pravdy vycházející z životní zkušenosti.

Česko-německé vztahy ve 20. století představují velké téma, kterým se česká historiografie bude zabývat ještě velmi dlouho, jak napoví i jen letmý pohled na regály tuzemských knihkupectví. Ačkoliv z logiky věci vyplývá, že drtivá většina v češtině dostupných titulů pochází z pera tuzemských badatelů, i vně našich hranic se najdou takoví, kteří se na dané téma specializují; mnozí z nich si dokonce pro účely svého bádání osvojili češtinu. Jedním z nich je i emeritní profesor düsseldorfské Univerzity Heinricha Heineho Detlef Brandes, který se jako jeden z prvních (tehdy ještě západo-)německých odborníků začal tímto tématem zabývat již v 60. letech. K tematice existence Protektorátu Čechy a Morava publikoval řadu studií, přeložených také do češtiny. Jeho zatím posledním příspěvkem k danému tématu je rozsáhlá publikace s výhružně znějícím názvemGermanizovat a vysídlit, s podtitulem Nacistická národnostní politika v českých zemích.

Román o bankovní krizi by mohl vyvolat revoluci Citátem ze Zjevení sv. Jana „Napiš tedy, co jsi viděl - to, co jest, i to, co se má stát potom“ uvedl francouzský autor, skrývající se pod pseudonymem Crésus, svůj atraktivní a navýsost cynický román Zpověď prohnilého bankéře.

Kniha Zpověď prohnilého bankéře, kterou v minulých dnech vydalo nakladatelství Prostor, je X. sice fikcí, ale řekněme fikcí nikoliv totální, a to nejen proto, že v ní vystupují existující postavy bankovního a politického světa. Její hlavní dokumentární hodnota nejspíš tkví v popisu mechanismů velkého „hravého a dravého“ bankovního sektoru v období těsně předtím, než po prázdninách roku 2008 spadla klec a četné finanční domy šly do kolen.

Pod pseudonymem Crésus popsal anonymní francouzský autor příběh bankovního úředníka Damiena v době krachu na burze v roce2008 a pádu americké banky Lehman Brothers. Využil ho k vytunelování banky, v níž se dopracoval na pozici muže číslo dva. Jde o cynický pohled člověka, který vyrostl ve „stínu harému peněz“.

Musela to být vášeň, láska a zároveň jakýsi údiv nad ní, co stálo u zrodu tak pozoruhodného díla, jakým je román Leonida Cypkina (1926–1982) o F. M. Dostojevském Léto v Baden-Badenu. Poté, co se stal slavným v západním světě, vychází konečně u nás.

Jeho vášeň pro ruletu, epileptické záchvaty, výbuchy vzteku a vzápětí ponížené omluvy – to vše musela snášet mladá choť Fjodora Dostojevského, jejíž deník posloužil jako podklad mnohovrstevnatého románu Leonida Cypkina Léto v Baden-Badenu.

Ruský vědec i ve světě uznávaný patolog Leonid Cypkin zemřel 20. března 1982 v den svých šestapadesátých narozenin a jeho jediný román Léto v Baden-Badenu vyšel v newyorském emigrantském týdeníku Novaja Gazeta sedm dní před jeho smrtí. Česky ho vydalo v překladu Jakuba Šedivého nakladatelství Prostor. Je to nesnadné a naprosto fascinující čtení.

Výbor z poezie neprávem opomíjeného anglického básníka vychází pod názvem, který připomíná zcela jiné dílo. John Donne, básník, který tvořil v dobách alžbětinské Anglie, není v našich končinách příliš známý, v angloamerickém prostředí se však jeho dílo těší značné pozornosti.