Recenze

Konečně kniha o dějinách Evropy Ještě nikdy jsem se nepřimlouval za nějakou konkrétní knihu. Ale tahle je úžasná. Po té jsme volali, i když jsme to třebas jen cítili.

Záleží na náladě. Někdy se člověku nechce přiživovat vlastní chmury tím, že si do podvědomí pustí obrazy krutosti a zmaru. Jindy je sneseme, povzneseni nad příběh, neboť chemie kolující nám v žilách právě vykazuje „vyrovnanost“.

Miloš Forman je a asi ještě hodně dlouho zůstane světově nejuznávanějším a nejslavnějším českým filmařem. A tak není divu, že jeho umělecký i obchodní úspěch přitahuje i tvůrce mladší generace. 

Timothy Snyder navštívil u příležitosti vydání své knihy Černá zem Českou republiku. Jeho veřejná vystoupení i vydání jeho třetí knihy v českém jazyce snad budou mít dopad na vnímání holocaustu. I když v něčem s profesorem Snyderem nesouhlasím, jeho hlas považuji za nesmírně silný a potřebný.

Čtrnáct milionů lidi, o něco méně obyvatel, než mělo Československo. Tolik lidí bylo zabito, zastřeleno při masových exekucích, umořeno hlady, utýráno zimou či zadušeno plynem během dvanácti let (1933-1945) v prostoru, který americký historik Timothy Snyder nazval „krvavou zemí".

Je těžké představit si text, který by více odporoval klasickému vyprávění, než je próza Saši Sokolova Mezi psem a vlkem (Praha, Prostor 2013; přel. Jakub Šedivý a Radka Bzonková). Svět přestal být dějištěm souvislých příběhů, vyprávění se rozpadá na trsy nespojitých, nebo jen letmo a nepřímo navazujících událostí: autor nebuduje žádné kontinuální linie, jdoucí od jednoho bodu do druhého (ať v ději, či výstavbě charakterů), spíš jen předestírá síť těkavých, zdánlivě náhodných a vzájemně nekoordinovaných informací, údajů, postřehů, výjevů.

„čtení takového šťavnatého, ladného, pestrého textu, to je něco... Po všech těch stylistických ukoptěnostech. Ale mám taky pocit, že chápu, proč tenhle román vyšel ze Sokolovových děl česky až jako poslední.“