Recenze

Je užitečné seznámit se s pohledem nepředpojatých historiků na události pro nás dosud živé. Nové publikace historika Detlefa Brandese a jeho kolegy Hellmuta G. Haasise jsou vítaným obohacením našeho knižního trhu, a to právě v roce, kdy jsme si připomínali 70. výročí konce druhé světové války v Evropě. 

Kniha německého historika má jednu nevýhodu: v češtině vychází až třináct let po originálu a mezitím tak u nás bylo publikováno nepočítaně rozborů nejstatečnějšího počinu našeho druhého odboje, čili atentátu na Reinharda Heydricha. Za všechny jmenujme bádání Jaroslava Čvančary korunované opusem Heydrich nebo z druhé, beletristické strany ceněný román Laurenta Bineta HHhH. Dokonce máme k dispozici i Pannwitzovu zprávu, dokument sepsaný šéfem pražského gestapa, který měl na starosti vyšetřování atentátu, o nějž se Smrt v Praze opírá. Nicméně za zbytnou tuhle knihu považovat nelze.

Ďáblovo slitování KNIHA RAKOUSKÉ HISTORIČKY LÍČÍ PŘÍBĚH, JAKÝ NEMÁ OBDOBY. ŽIDOVSKÝ LÉKAŘ SE STAL HITLEROVÝM CHRÁNĚNCEM A PŘEŽIL. Snad žádná seriózní kniha nepředstavuje Adolfa Hitlera jako milého a citlivého muže. Hitlerův ušlechtilý Žid rakouské historičky Brigitte Hamannové však ano.

Ušlechtilý Žid a citlivý mladík Hitler PRAHA - I v obecném povědomí je cosi známo o Hitlerově „ušlechtilém Židovi“, lineckém lékaři Eduardu Blochovi, který ošetřoval jeho na smrt nemocnou matku Klaru, za což se těšil jisté Hitlerově ochraně.

Dva psychologové z amerického válečného Úřadu pro strategické služby, kteří na jaře 1943 navštívili v Bronxu Hitlerova chráněnce dr. Eduarda Blocha, odcházeli zklamáni. Informace, jež jim starý pán poskytl, jim do předem připraveného obrázku nezapadly.

„Ať žije kapitalismus! Pryč s NDR!“ vyřvávají mladí východní Němci na mnichovském hlavním nádraží poté, co se jim podařilo vycestovat na Západ. Proslýchá se, že se dříve neochvějný východní blok pomalu drolí...

Provizorium Wolfganga Hilbiga k nám přichází po čtrnácti letech od vydání německého originálu Das Provisorium ve Frankfurtu nad Mohanem v roce 2000. Obsah knihy tím nijak neztrácí na své aktuálnosti, neboť se jedná o román líčící život východoněmeckého spisovatele, který v osmdesátých letech dostává několikaměsíční vízum do západního Německa.

Mohlo tu být spíš nic než něco. Bylo by to jednodušší. Jenže je tu vesmír, písně Elvise Presleyho, sex, internet, složenky a jiné pozoruhodné věci. Proč ale svět existuje, když by také vůbec nemusel být? Amerického spisovatele a esejistu Jima Holta sžírala touha nalézt uspokojivou odpověď natolik, že se rozhodl ty nejzajímavější poznatky filozofie a vědy shrnout do knihy Proč existuje svět? a důsledně je probádat.

Život intelektuála na Západě mohl být v některých případech tak vzrušující, až člověka, který prožil desítky let v pasti nudného komunismu, bere závist. Britský historik Tony Judt toho stihl opravdu hodně: díky zázemí široce rozvětvené židovské rodiny v Londýně měl už v patnácti letech načteného Marxe i Orwella, čímž se stal imunním vůči svodům ideologií, jimž podlehla jeho levicová generace šedesátých let.

Komentár: Zjednotená planéta konzumentov O prebiehajúcej globalizácii a vzniku spoločnej svetokultúry sa netreba hádať. Každý deň ju vnímame v tých najrozličnejších podobách. Spor vznikne vo chvíli, keď začneme hľadať plusy a mínusy týchto javov. Máme sa vo svete pripraviť na koniec dejín a definitívne víťazstvo západnej civilizácie?