Recenze

Crésus: Zpověď prohnilého bankéře

MF Dnes | 26. 3. 2013 | Alena Slezáková

 

Román o bankovní krizi by mohl vyvolat revoluci

Citátem ze Zjevení sv. Jana „Napiš tedy, co jsi viděl - to, co jest, i to, co se má stát potom“ uvedl francouzský autor, skrývající se pod pseudonymem Crésus, svůj atraktivní a navýsost cynický román Zpověď prohnilého bankéře.

Pseudonym není náhodný - Krésus, řecky Kroisos, byl starověký lýdský král proslulý svým bohatstvím. O bohatství jde i druhému nejvyššímu představiteli jisté blíže neurčené, ale mocné banky. O bohatství vlastní, přirozeně, bez ohledu na předpisy, pravidla a zákony.

Ten pán je svým způsobem geniální v tom, jak dokáže získávat informace z nejrůznějších zdrojů, milenkou počínaje a kolegy konče. Jelikož absolutně netrpí skrupulemi, pochopí, že svět směřuje k finančnímu kolapsu - originál vyšel ve Francii v roce 2009 a je časově zařazen do roku 2008, těsně před krach na burze a pád americké Lehman Bank. Na takovém kolapsu se dá krásně vydělat, když se to umí. A vypravěč to umí. Popis triků, fungování bankovního systému, přetahování mezi bankami o velké i menší zákazníky, a především naprostá otrlost používaných praktik tvoří že Zpovědi prohnilého bankéře knihu, která by mohla - a možná měla - vyvolat revoluci. Rozhodně by neměla přijít do rukou bouřícím sé Kypřanům.

Navždy ztracené iluze

„Co jsme od té doby udělali, abychom je alespoň varovali? Či dokonce uchránili? Nic. Nebo vlastně ano: když Banka viděla, že se potápějí, ještě jim dupla na hlavu,“ líčí s klidem chování ke klientům bankéř, jehož „zkušenost naučila být obezřetný jako Sioux“.

Díky ich-formě a používání často skutečných jmen a názvů působí Zpověď prohnilého bankéře jako literatura faktu. A svým způsobem jí je, přinejmenším ohledně stamilionových odměn pro finančníky, kteří se nikdy nehodlají zříci svých zlatých padáků. Pro připomenutí: Richard Fuld, šéf zkrachovalé Lehman Bank, si podle BBC za osm let v nejvyšší funkci vydělal 300 až 500 milionů dolarů.

Kniha, kterou ve výtečném překladu Jiřího Našince vydává nakladatelství Prostor, má samozřejmě happy end. Bohužel ne takový, po jakém by spravedlivě rozhořčený čtenář toužil. Jedno však ví jistě: chovat po přečtení iluze o bankovním systému prostě nelze.