Katalog titulů

Další svazek souborného vydání literárního díla jedné z nejvýznamnější českých spisovatelek minulého století zahrnuje jedinou, poslední básnickou sbírku, která vznikala od počátku sedmdesátých let 20. století až do autorčiny smrti v únoru 1983. 

„Dnes ráno začínám psát tento deník, abych jednou věděla, co jsem dělala za války,“ poznamenala si sedmnáctiletá Vlasta Čepková 16. června 1942. Dívka ze zámožné rodiny se tehdy po několika letech znovu octla na statku, na němž až do roku 1939, kdy odtud byla její matka vyhoštěna, vyrůstala (dobu těsně po Mnichovu zachytila v několika deníkových záznamech z podzimu 1938). Vrací se tedy do míst, která jsou jí dobře známá a kde prožila i celou sudetskou krizi včetně změny nálady tamního německého obyvatelstva. A vrací se vlastně v trojí roli: jako Češka, jako bývalá „zámecká“ slečna a jako totálně nasazená příslušnice protektorátu.

Jiří Hoppe se ve své práci o pražském jaru 1968 zaměřil na tři významné společensko- politické aktivity občanů, které směřovaly proti mocenskému monopolu komunistické strany a k obnově pluralitní demokracie.

Bernhardova novela Na výšinách vyšla knižně poprvé v roce 1989, avšak autor ji začal psát už v roce 1957, a patří tedy k jeho nejranějším prózám, resp. textům na pomezí poezie a prózy. 

Kniha je souborem příběhů, vzpomínek a esejistických črt, které čerpají z životních i profesních zkušeností autora. Rudolf Roden (nar. 1923) je pražský rodák, který společně se svou ženou Evou přežil Terezín i vyhlazovací tábor v Osvětimi. 

Německý spisovatel Bernhard Schlink je u nás dobře známý nejen svými romány (Předčítač, Návrat) a povídkami (Útěky z lásky), ale do povědomí vstoupil i jako autor předlohy oscarového filmu Předčítač. Velkého úspěchu včetně zfilmování však dosáhla i Schlinkova prvotina – detektivní román se svéráznou postavou detektiva Selba.

Kniha německého autora Dietricha Schwanitze Muži se zabývá vážným problémem – vztahem obou pohlaví a mnoha iluzemi a mýty, k nimž jsou náchylné zejména ženy. Dělá to však velmi vtipně, s nadhledem a prokazuje při tom hlubokou znalost jak pestrých mužských typů, jimiž doplňuje jednotlivé kapitoly, tak i ženského pohledu na muže a mužský svět.

Historický román slovenského spisovatele Dušana Šimka se odehrává v druhé polovině 18. století a zachycuje kulturní a duchovní atmosféru u knížecího dvora Mikuláše Esterházyho. Setkáváme se zde s Josephem Haydnem, který jako vrchní kapelník knížecí opery získával postupně proslulost.

Bernhard Schlink si románem Předčítač (Vorleser, 1995) získal světovou proslulost. V rovině osudového milostného vztahu v něm zpracoval čtenářsky přitažlivým způsobem téma německé viny za zločiny druhé světové války.

Dramatické osudy tří generací jedné rodiny s českými, židovskými a německými kořeny se v románu Tři tváře anděla prolínají s klíčovými událostmi 20. století.

 V Bernhardově literární pozůstalosti uložené v jeho archivu v rakouském Gmundenu byl přednedávnem objeven autorův rukopis s titulem Moje ceny. Jak z archivních materiálů vyplývá, strojopis vznikl v roce 1980.

Svébytný beletristický text obsahuje autorovy komentáře k udělení celkem devíti významných literárních ocenění, jichž se autorovi dostalo, a zároveň tři proslovy, které při těchto příležitostech vznikly. Kniha se vyznačuje typickou bernhardovskou sebeironií a komikou, jakož i sarkasmem vůči bezduchým oficialitám a společenským rituálům. 

Co by se stalo, kdyby neshody mezi EU a Ruskem přerostly v opravdovou studenou válku? Co by se stalo, kdyby se české podniky ocitly bez energie a české domácnosti bez tepla? Co by se stalo pak, kdyby opravdu začalo mrznout? Kdo byl tajemný rezident KGB v Praze v období normalizace? Kdo je dívka se svatozáří, kvůli které umírají lidé za záhadných okolností? Kdo je znavený agent české tajné služby Josef K.? Jak zvládne úkol, na který není připraven a na kterém možná závisejí osudy milionů lidí? Kdo je autor skrývající se pod pseudonymem Daniel Wolf? To vše, až na to poslední, se dozvíte v Ochlazení, prvním českém světovém thrilleru.

Tři autorovy kratší prózy ze šedesátých let spojuje téma trýznivého prožitku lidského údělu. V novele Ungenach (1968) zpracovává motiv dědictví, který o téměř dvacet let později rozvinul ve svém vrcholném románu Vyhlazení. V rané próze Amras (1964) se dva bratři na krátkou dobu po sebevraždě rodičů ocitají na hranici života a smrti. Také závěrečné Moušlování (1969) je zprávou o zraněném životě a o jednotvárnosti lidské existence.